Vliv celotělové elektromyostimulace na chronickou bolest dolní části zad u osob se sedavým zaměstnáním: kvaziexperimentální intervenční studie

Abstract

The main objective: The aim of this study was to evaluate the effect of a twelve-week training program using whole-body electromyostimulation (WB-EMS) on pain intensity and the degree of functional impairment in individuals suffering from chronic nonspecific low back pain associated with a sedentary occupation. A secondary objective was to compare the effectiveness of this modern method with standard kinesiotherapy. Methods: The research sample consisted of 29 participants divided into an experimental group (n=15, WB-EMS training 1× per week for 20 min) and a control group (n=14, group class 1× per week for 60 min). The monitored parameters were pain intensity (VAS) and functional impairment (ODI). The measurements were conducted longitudinally: subjective pain perception (VAS) was monitored at weekly intervals (13 measurements in total), and the degree of functional impairment (ODI) was assessed at monthly intervals (4 measurements in total). A paired t-test and Wilcoxon signed-rank test were used to analyze within-group changes, while Welch's t-test and the Mann-Whitney U test were used for between-group comparisons, with an applied Bonferroni correction (p<0.017). Results: Both groups demonstrated a statistically significant improvement in all monitored parameters (p<0.017). In the experimental...

Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit vliv dvanáctitýdenního tréninkového programu využívajícího celotělovou elektromyostimulaci (WB-EMS) na intenzitu bolesti a míru funkčního omezení u osob trpících chronickou nespecifickou bolestí dolní části zad v souvislosti se sedavým zaměstnáním. Dále bylo cílem porovnat efektivitu této moderní metody se standardní kinezioterapií. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 29 probandů rozdělených do experimentální skupiny (n=15, trénink WB-EMS 1× týdně 20 min) a kontrolní skupiny (n=14, skupinová lekce 1× týdně 60 min). Sledovanými parametry byly intenzita bolesti (VAS) a funkční omezení (ODI). Měření účastníků studie probíhalo longitudinálně. Subjektivní vnímání bolesti (VAS) bylo monitorováno v týdenních intervalech (celkem 13 měření) a míra funkčního omezení (ODI) byla hodnocena v měsíčních intervalech (celkem 4 měření). K analýze dat byly použity párový t-test a Wilcoxonův test pro vnitroskupinové změny a Welchův t-test s Mann-Whitneyho U testem pro meziskupinové srovnání s aplikovanou Bonferroniho korekcí (p<0,017). Výsledky: U obou skupin bylo prokázáno statisticky významné zlepšení ve všech sledovaných parametrech (p<0,017). V experimentální skupině došlo k průměrnému poklesu hodnotyVAS o 1,21 bodu a skóre ODI o 11,15 bodu. Kontrolní skupina vykazovala ve všech...