Vztah vybraných parametrů posturální stability a tělesného složení u seniorek

Abstract

Title: Relationship Between Selected Parameters of Postural Stability and Body Composition in Senior Women Objectives: To evaluate changes in postural stability in senior women after a physical activity intervention program, assess individual variability in response to the intervention, and verify the relationship between anthropometric parameters, body composition, and postural stability before and after the intervention. Methods: The study included 42 senior women. Postural stability was assessed before and after the intervention using a force platform under four conditions: bipedal stance with eyes open and closed, and single-leg stance on the right and left lower limb. Anthropometric parameters, body composition measured by DXA, and functional fitness assessed by the chair stand test were also evaluated. Data were analyzed using descriptive statistics and Pearson correlation analysis. Results: No clear group improvement was found across all postural stability parameters. However, some participants showed individual improvements in stability and functional fitness. Greater variability and stronger associations with age were observed mainly in unipedal tests. No consistent relationships were confirmed between postural stability, body weight, body fat percentage, and fat distribution. Conclusion:...

Název: Vztah vybraných parametrů posturální stability a tělesného složení u seniorek Cíle: Zhodnotit změny parametrů posturální stability u seniorek po realizovaném pohybovém programu, posoudit individuální variabilitu odpovědi na intervenci a ověřit vztah mezi vybranými antropometrickými parametry, tělesným složením a parametry posturální stability před a po intervenci. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 42 seniorek. Před a po realizovaném intervenčním programu byly pomocí tlakové desky hodnoceny parametry posturální stability ve čtyřech testovacích podmínkách: bipedální stoj s otevřenýma a zavřenýma očima a stoj na pravé a levé dolní končetině. Současně byly sledovány vybrané antropometrické parametry, tělesné složení pomocí DXA a funkční zdatnost pomocí testu Chair Stand. Data byla zpracována pomocí deskriptivní statistiky a Pearsonovy korelační analýzy. Výsledky: Nebylo prokázáno jednoznačné skupinové zlepšení všech parametrů posturální stability. U části probandek však bylo zaznamenáno individuální zlepšení stability i funkční zdatnosti. Výraznější vztahy s věkem a větší variabilita výsledků byly zjištěny zejména u unipedálních testů posturální stability. Analýza současně neprokázala jednoznačné a konzistentní vztahy mezi posturální stabilitou, tělesnou hmotností, procentem tělesného tuku a jeho...