Zařazení seberegulačních cvičení do hodin tělesné výchovy na základní škole

Abstract

Aim of the study The aim of this bachelor's thesis was to verify the feasibility of incorporating self-regulation exercises into physical education lessons at the primary school level and to explore how these exercises are perceived by pupils and the teacher. Methodology The qualitative case study involved the preparation, implementation, and evaluation of 8 blocks of self-regulation exercises lasting 10-15 minutes, incorporated into physical education lessons of 24 first - and second-grade pupils (aged 6-8 years, 11 boys, 13 girls). The pupils were selected through purposive sampling and shared the same physical education class. Five Complimentary methods were used for data collection: systematic participant observation recorded in the form of field notes, pupil reflections using emoticons as an age-appropriate tool, brief pupil reflections after each exercise, a final group interview with pupils, and a semi-structured interview with the physical education teacher, which was recorded and subsequently transcribed. The collected data were analysed using thematic analysis. Validity was strengthened through data triangulation from multiple sources. Results The results showed that the majority of pupils perceived the implemented self-regulation exercises positively. Children frequently described...

Cíl práce Cílem bakalářské práce bylo ověřit proveditelnost zařazení seberegulačních cvičení do hodin tělesné výchovy na prvním stupni základní školy a zjistit, jak tato cvičení vnímají žáci a vyučující. Metodika Kvalitativní případová studie zahrnovala přípravu, realizaci a hodnocení 8 bloků seberegulačních cvičení v délce 10-15 minut zařazených do hodin tělesné výchovy u 24 žáků 1. a 2. ročníku základní školy (věk 6-8 let; 11 chlapců, 13 dívek), kteří byli vybráni metodou záměrného výběru a měli společnou výuku tělesné výchovy. Pro sběr dat bylo využito pět vzájemně se doplňujících metod: systematické zúčastněné pozorování zaznamenávané formou terénních poznámek, reflexe žáků pomocí emotikonů jako věkově přiměřeného nástroje, krátké reflexe žáků po každém cvičení, závěrečný skupinový rozhovor se žáky a polostrukturovaný rozhovor s učitelkou tělesné výchovy, který byl zaznamenán a následně transkribován. Získaná data byla analyzována pomocí tematické analýzy. Validita byla posílena triangulací dat z více zdrojů. Výsledky Výsledky ukázaly, že většina žáků vnímala zařazená seberegulační cvičení pozitivně. Děti často popisovaly pocity zklidnění, uvolnění a odpočinku. Někteří žáci také uváděli uvědomění vlastního těla a dechu během cvičení. Z odpovědí žáků zároveň vyplynulo, že dokázali uvést...