Porovnání životního stylu nezletilých studentů dvou osmiletých gymnázií ve vztahu s absolvováním předmětu výchova ke zdraví

Abstract

Objectives: This thesis focuses on comparing the lifestyles of tercie (eighth-grade) students at two selected eight-year gymnasiums with differing educational curricula. The primary objective is to analyze the influence of the "Health Education" subject on the habits of adolescents and to compare these findings with a group of students who do not attend this subject. The choice of the tercie age category reflects the period of early adolescence, characterized by a gradual loosening of parental supervision and the formation of personal responsibility for one's health. A secondary objective is to identify relation between the lifestyles of children and their parents. The thesis is based on the premise that lifestyle is a complex phenomenon influenced not only by school intervention but also by a wide range of other external and internal factors. Methods: Data collection was conducted through quantitative research using an anonymous questionnaire. The survey involved tercie students at the eight-year secondary school in Jindřichův Hradec and the Archbishop's eight-year secondary school in Prague. Results: Data analysis has confirmed that systematic health education demonstrably increases students' theoretical knowledge; however, its ability to influence actual habits is limited by the strong influence...

Cíle: Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparaci životního stylu žáků tercie u dvou vybraných osmiletých gymnázií s odlišným vzdělávacím kurikulem. Hlavním cílem je analyzovat vliv předmětu výchova ke zdraví na návyky dospívajících a porovnat tyto výsledky se skupinou žáků, která tento předmět neabsolvuje. Výběr věkové kategorie tercie reflektuje období rané adolescence, kdy dochází k postupnému uvolňování rodičovského dohledu a formování osobní odpovědnosti za zdraví. Vedlejším cílem je identifikovat vztah mezi životním stylem dětí a jejich rodičů. Práce přitom vychází z předpokladu, že životní styl je komplexní fenomén, který není ovlivněn pouze školní intervencí, ale celou řadou dalších vnějších i vnitřních faktorů. Metody: Pro sběr dat bylo využito kvantitativní výzkumné šetření formou anonymní ankety. Průzkum byl realizován mezi žáky tercie na gymnáziu v Jindřichově Hradci a na Arcibiskupském gymnáziu v Praze. Výsledky: Analýza dat potvrdila, že systematická výuka výchovy ke zdraví prokazatelně zvyšuje teoretickou informovanost žáků, avšak její schopnost ovlivnit reálné návyky je limitována silným vlivem rodiny a sociodemografického prostředí. Výzkum odhalil kritické rozdíly v duševním zdraví, kdy studenti v metropoli čelí výrazně vyšší míře stresu, chronické spánkové deprivaci a...