Vnímání edukačního potenciálu pobytu v přírodě a preference venkovního pracovního prostředí u studentů středních škol oboru bezpečnostně právní činnost

Abstract

Title: Perception of the educational potential of spending time in nature and preference for outdoor working environments among high school students majoring in security and legal activities Objective: The primary aim of this bachelor's thesis is to analyze the perception of the educational potential of stays in nature and the preference for an outdoor working environment among secondary school students in the field of security and law activities. A partial objective is to identify the key factors (motivators and barriers) that shape students' attitudes toward outdoor education and influence their willingness to choose the field as their future workplace. Methods: The thesis is designed as a quantitative cross-sectional study. Data collection was conducted through two electronic surveys among a sample of 21 third-year students at SZŠ Vinohrady and 2 of their teachers. To measure the subjective relationship with the environment, items from the Nature Relatedness Scale Gallus and kol (2024) were adapted into a two-factor model involving the self/experience (presence) dimension and the perspective dimension. Data were analyzed using descriptive statistics, Pearson's correlation coefficient, and linear regression. Results: Students rated the educational benefit of programs in nature with an average grade of...

Název práce: Vnímání edukačního potenciálu pobytu v přírodě a preference venkovního pracovního prostředí u studentů středních škol oboru bezpečnostně právní činnost Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat vnímání edukačního potenciálu pobytu v přírodě a preference venkovního pracovního prostředí u studentů střední školy oboru bezpečnostně právní činnost. Dílčím cílem byla identifikace klíčových motivátorů a bariér, které formují postoj studentů k outdoorové výuce a ovlivňují jejich ochotu volit terén jako své budoucí pracoviště. Metody: Práce je koncipována jako kvantitativní případová studie. Sběr dat probíhal pomocí dvou elektronických anket u souboru 21 studentů 3. ročníků SZŠ Vinohrady a 2 jejich pedagogů. Pro měření subjektivního vztahu k prostředí byly adaptovány položky škály Nature Relatedness Scale Gallus a kol (2024) ve dvoufaktorovém modelu zahrnujícím prezenční rovinu a rovinu perspektivy. K analýze dat byla využita deskriptivní statistika, Pearsonův korelační koeficient a lineární regrese. Výsledky: Studenti hodnotili edukační přínos programů v přírodě průměrnou známkou 2,9, zatímco pedagogové jej vnímali výrazně pozitivněji (1,5). Jako nejvíce rozvíjené kompetence studenti identifikovali fyzickou zdatnost 15 studentů a zodpovědnost 14 studentů, naopak kooperace byla vnímána...