Vliv bronchiálního astmatu na sportovní výkonnost atletů se zaměřením na běžecké disciplíny

Abstract

Background: Bronchial asthma is one of the most common chronic inflammatory airway diseases among athletes. Physical exertion, particularly high-intensity running, represents a potent trigger for exercise-induced bronchospasm, which can significantly limit athletic performance and alter training structures. Objectives: The primary objective of this thesis was to evaluate the subjective impact of bronchial asthma on running performance, compare symptom occurrence across selected sub- groups (by gender and running discipline), and determine the level of cooperation between runners and physicians regarding training strategies. Methods: The empirical section was designed as a cross-sectional study using a mixed- methods approach. Data were gathered via an online questionnaire completed by male and female runners of various performance levels with diagnosed asthma. Quantitative data were analysed using non-parametric statistical tests (e.g., Mann-Whitney U test), while qualitative data underwent content analysis. Results: The findings showed no statistically significant differences in the perception of asthma symptoms between men and women. The only significant factor was the running discipline; long-distance runners reported a lower incidence of respiratory difficulties compared to sprinters....

Souvislosti: Bronchiální astma je jedním z nejčastějších chronických zánětlivých onemocnění dýchacích cest u sportovců. Fyzická zátěž, zejména vysoce intenzivní běh, představuje silný spouštěč pozátěžového bronchospasmu, což může významně limitovat sportovní výkonnost a ovlivňovat strukturu tréninku. Cíle: Hlavním cílem práce bylo zhodnotit subjektivní vliv bronchiálního astmatu na běžeckou výkonnost, porovnat výskyt symptomů mezi vybranými skupinami (podle pohlaví a disciplíny) a zjistit úroveň spolupráce běžců s lékařem při nastavování tréninkových strategií. Metody a design: Empirická část byla realizována formou průřezové studie s využitím smíšeného designu. Data byla sbírána pomocí online dotazníku od běžců a běžkyň různých výkonnostních úrovní s diagnostikovaným astmatem. Kvantitativní data byla analyzována pomocí neparametrických statistických testů, kvalitativní data byla zpracována metodou obsahové analýzy. Výsledky: Výsledky neprokázaly statisticky významné rozdíly ve vnímání projevů astmatu mezi muži a ženami. Jediným signifikantním faktorem byl typ disciplíny; běžci na dlouhé tratě vykazovali nižší míru obtíží než sprinteři. Kvalitativní analýza potvrdila, že nejčastějším symptomem je dušnost. Zásadním zjištěním byla absence konkrétních lékařských doporučení ohledně sportovního tréninku...