Hodnocení možných rozdílů v úrovni motorické koordinace dětí 1. stupně ZŠ v závislosti na účasti, době trvání a počtu organizovaných pohybových aktivit

Abstract

Title: Evaluation of Possible Differences in the Level of Motor Coordination of Primary School Children Depending on Participation, Duration, and Number of Organized Physical Activities Objectives: The aim of this bachelor thesis is to determine possible differences in the level of motor coordination in children of middle childhood age depending on their participation, duration, and the total number of concurrently attended organized physical activities (OPA). Methods: A total of 156 pupils (82 boys and 74 girls) aged 6 to 11 years from the 1st to 4th grades of the Mendelova Primary School in Prague participated in the research. The level of motor coordination was assessed using the standardized KTK3+ test battery (consisting of backward balancing, jumping sideways, moving platforms, and eye-hand coordination subtests). Information regarding physical activity regimes and children's involvement in OPA was gathered via a questionnaire distributed to parents. ANOVA, t-test, Kruskal-Wallis test, and effect size coefficients (Cohen's d, Hedges' g, eta-squared, and epsilon-squared) were applied to evaluate the statistical and practical significance of differences between the groups. Results: The study revealed that children participating in OPA achieved a significantly higher total mean gross score in...

Název: Hodnocení možných rozdílů v úrovni motorické koordinace dětí 1. stupně ZŠ v závislosti na účasti, době trvání a počtu organizovaných pohybových aktivit Cíle: Cílem práce je zjistit možné rozdíly v úrovni motorické koordinace dětí mladšího školního věku v závislosti na účasti, době trvání a počtu OPA. Metody: Výzkumného šetření se zúčastnilo 156 žáků (82 chlapců a 74 dívek) ve věku 6 až 11 let z 1. až 4. tříd Základní školy Mendelova v Praze. Úroveň motorické koordinace byla posuzována prostřednictvím standardizované testové baterie KTK3+ (obsahující subtesty balancování vzad, skoky stranou, přemísťování destiček a oční-ruční koordinaci). Informace o pohybovém režimu a zapojení dětí do OPA byly získány pomocí dotazníku pro zákonné zástupce. Pro hodnocení statistické a věcné významnosti rozdílů mezi skupinami byly použity testy ANOVA, t-test, Kruskal-Wallisův test a koeficienty velikosti efektu (Cohenovo d, Hedgesovo g, Epsilon square εš, Eta square ηš). Výsledky: Výzkum prokázal, že děti zapojené do OPA dosahují v testu KTK3+ prokazatelně vyššího celkového průměrného hrubého skóre (168.8 ± 40.5 bodů) než děti bez OPA (136.4 ± 31.5 bodů), přičemž tento rozdíl vykazoval velký věcný efekt (d = 0.83; p < 0.001). Z hlediska doby účasti vykazovaly skupiny s praxí 1-2 roky (168.7 ± 34.8 bodů) i 2 a...