Dopad kritického onemocnění na řidičské schopnosti: Kvalitativní studie pacientů

Abstract

This thesis addresses the issue of returning to driving for patients who have recovered from a critical illness requiring hospitalization in an intensive care unit. The theoretical part of the thesis provides the necessary framework for understanding the issue. It begins by describing modern intensive care and the most common causes of critical conditions. Particular attention is paid to PICS syndrome, with a detailed analysis of its physical, cognitive, and psychological symptoms in direct relation to the demands placed on drivers by traffic. The theoretical section further includes the legislative aspects of medical fitness assessment in the Czech Republic and reflects on the role of the family. The theoretical framework is followed by practical part, which is designed as a qualitative research method. The aim is to understand patients' subjective experiences and identify the key barriers they face in relation to driving. Data collection was conducted through semi-structured interviews, which were analyzed by interpretive phenomenological analysis. This method provided deep insight into the respondents' individual experiences and identified themes related to the perception of their own body, identity transformation, and the need for autonomy. The results of the analysis reveal that returning to...

Diplomová práce se věnuje problematice návratu k řízení motorových vozidel u pacientů po prodělaném kritickém onemocnění, které vyžadovalo hospitalizaci v rámci intenzivní péče. Teoretická část práce poskytuje nezbytný rámec pro pochopení problematiky. Nejprve charakterizuje moderní intenzivní péči a nejčastější příčiny kritických stavů. Pozornost je věnována především syndromu PICS, přičemž jsou podrobně analyzovány jeho fyzické, kognitivní a psychické symptomy v přímé souvislosti s nároky, které na řidiče klade silniční provoz. Teoretický podklad dále zahrnuje legislativní aspekty posuzování zdravotní způsobilosti v České republice a reflektuje roli rodiny. Na teoretická východiska navazuje praktická část, která je koncipována jako kvalitativní výzkumná metoda. Cílem je porozumět subjektivnímu prožívání pacientů a identifikovat klíčové bariéry, s nimiž se v souvislosti s řízením potýkají. Sběr dat byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně podrobeny interpretativní fenomenologické analýze. Tato metoda umožnila hluboký vhled do individuálních zkušeností respondentů a identifikaci témat spojených s vnímáním vlastního těla, proměnou identity a potřebou autonomie. Výsledky analýzy odhalují, že návrat k řízení není pro pacienty po kritickém onemocnění pouze praktický...