Vliv telerehabilitace na respirační zdatnost a kvalitu života po prodělání Covid-19: Systematický přehled.

Abstract

Title: The impact of telerehabilitation on respiratory fitness and quality of life after COVID-19: A systematic review. Background: Post-COVID-19 syndrome presents a significant therapeutic challenge characterized by persistent dyspnea, fatigue, and reduced functional capacity. Given the limited availability of conventional non-pharmacological care, telerehabilitation has become a potentially full-fledged alternative in the convalescence of these patients. Objective: The aim of this systematic review was to evaluate the effectiveness of telerehabilitation in respiratory fitness and quality of life in adult patients with post-COVID-19 syndrome and to compare its efficacy with conventional non-pharmacological care. Methods: The search was conducted in accordance with the PRISMA methodology. 8 randomized controlled trials (RCTs) published between 2022-2025 were included in the analysis. The total sample of participants was 627 individuals. The monitored parameters were the six-minute walk test (6MWT), lung function (spirometry), respiratory muscle strength (PImax), subjective dyspnea scales (mMRC, Borg), and standardized quality of life questionnaires (SF-36, EQ-5D-5L). Results: The analysis showed that telerehabilitation leads to a statistically and clinically significant improvement in exercise...

Název práce: Vliv telerehabilitace na respirační zdatnost a kvalitu života po prodělání COVID- 19: Systematický přehled. Východiska: Post-COVID-19 syndrom představuje významnou terapeutickou výzvu charakterizovanou přetrvávající dušností, únavou a sníženou funkční kapacitou. Vzhledem k omezené dostupnosti klasické nefarmakologické péče se telerehabilitace stala potenciálně plnohodnotnou alternativou v rekonvalescenci těchto pacientů. Cíl: Cílem tohoto systematického přehledu bylo zhodnotit efektivitu telerehabilitace v oblasti respirační zdatnosti a kvality života u dospělých pacientů s post-COVID-19 syndromem a porovnat její účinnost s běžnou nefarmakologickou péčí. Metodika: Rešerše byla provedena v souladu s metodikou PRISMA. Do analýzy bylo zahrnuto 8 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) publikovaných v letech 2022-2025. Celkový soubor probandů činil 627 osob. Sledovanými parametry byly test šestiminutové chůze (6MWT), plicní funkce (spirometrie), síla dechového svalstva (PImax), subjektivní škály dušnosti (mMRC, Borg scale) a standardizované dotazníky kvality života (SF-36, EQ-5D-5L). Výsledky: Analýza prokázala, že telerehabilitace vede k statisticky i klinicky signifikantnímu zlepšení tolerance zátěže nárůstem ušlé vzdálenosti v testu 6MWT (až 65 m). V zahrnutých studiích došlo k...