Úloha endoglinu při polarizaci makrofágů in vitro

Abstract

Background: The aim of this study was to determine how endoglin affects macrophage polarization and their functional activity in vitro. Particular attention was paid to differences in the expression of phenotypic markers and phagocytosis capacity after suppression of endoglin expression. Methods: Monocytes were isolated from the peripheral blood of donors, subsequently differentiated into macrophages using M-CSF or GM-CSF, and polarized to M1 and M2 phenotypes. Functional activity was assessed using a phagocytosis test with fluorescently labeled zymosan particles, and analysis was performed using flow cytometry. To determine the role of endoglin, siRNA silencing was used. Results: M-CSF and GM-CSF macrophages differed primarily in the expression of surface markers, with M-CSF-differentiated macrophages more closely reflecting the characteristics described in the scientific literature. Silencing of endoglin expression did not lead to significant changes in markers in either phenotype (M1, M2). Similarly, no significant effect on phagocytic activity was observed, although a slight downward trend was seen in M2 macrophages. Conclusions: The reduction in endoglin expression did not lead to any clear changes in the expression of surface markers or in phagocytic activity. Although a decreasing trend in...

Cíl práce: Cílem této práce bylo zjistit, jak endoglin ovlivňuje polarizaci makrofágů a jejich funkční aktivitu in vitro. Zvláštní pozornost byla věnována rozdílům v expresi fenotypových markerů a schopnosti fagocytózy po utlumení exprese endoglinu. Metody: Monocyty byly izolovány z periferní krve dárců, následně diferenciovány do makrofágů pomoci M-CSF nebo GM-CSF, a polarizovány k fenotypům M1 a M2. Funkční aktivita byla hodnocena pomocí testu fagocytózy fluorescentně značených zymosanových částic, přičemž analýza probíhala metodou průtokové cytometrie. Pro zjištění role endoglinu byla využita metoda silencingu pomocí siRNA. Výsledky: M-CSF a GM-CSF makrofágy se lišily především v expresi povrchových markerů, přičemž makrofágy diferencované pomoci M-CSF více odrážely znaky popisované v odborné literatuře. Umlčení exprese endoglinu nevedlo k významným změnám markerů ani u jednoho fenotypu (M1, M2). Stejně tak nebyl pozorován signifikantní vliv na fagocytární aktivitu, i když u M2 makrofágů se projevil mírně klesající trend. Závěry: Snížení exprese endoglinu nevedlo k jednoznačným změnám v expresi povrchových markerů ani ve fagocytární aktivitě. U M2 makrofágů byl sice pozorován klesající trend u fagocytární aktivity po utlumení exprese endoglinu, ale bez statistické významnosti. Pro podrobnější...