Hodnocení rozdílů mezi predikcí a měřeným klidovým energetickým výdejem v době laktace.

Abstract

Objectives of the work In clinical practice, no predictive equations exist for estimating resting energy expenditure in breastfeeding women. The aim of this work was to compare resting energy expenditure measured by indirect calorimetry with values calculated by commonly used predictive equations at four periods after childbirth. Methodology Measurements of breastfeeding women were carried out at four periods: 3 weeks (n = 11), 3 months (n = 12), half a year (n = 10) and 9 months (n = 8) after childbirth, where n represents the number of women measured at each time point. Each measurement took place in the morning; the women came for the examination after an overnight 12-hour fast and with urine collected for 24 hours. Resting energy expenditure was measured by indirect calorimetry under a canopy. At every measurement the woman's basic anthropometric parameters were measured. To calculate resting energy expenditure, six predictive equations commonly used in clinical practice were applied. The quality of predictions was assessed at the individual level using percentage accuracy; at the group level the Wilcoxon test, Spearman correlation coefficient, Bland-Altman analysis and mean error were used. Results Three weeks after childbirth, at the individual level the most accurate was the Owen equation,...

Cíl práce V klinické praxi neexistují predikční rovnice pro odhad klidového energetického výdeje u kojících žen. Cílem této práce bylo porovnat naměřený klidový energetický výdej pomocí nepřímé kalorimetrie s hodnotami vypočítanými běžně používanými predikčními rovnicemi ve 4 obdobích během laktace. Metodika Měření kojících žen probíhala ve čtyřech obdobích, 3 týdny (n=11), 3 měsíce (n=12), půl roku (n=10) a 9 měsíců (n=8) po porodu, kde n vyjadřuje počet vyšetřovaných žen v daném období. Jednotlivá měření se uskutečnila ráno, ženy docházely na vyšetření po nočním, 12hodinovém lačnění a s močí sbíranou po dobu 24hodin. Měření klidového energetického výdeje bylo uskutečněno pomocí nepřímé kalorimetrie, pod kanopou. Na každém vyšetření byly ženám změřeny základní antropometrické parametry. Pro výpočet klidového energetického výdeje bylo vybráno šest predikčních rovnic běžně používaných v klinické praxi. Kvalita predikcí byla posuzována na individuální úrovni pomocí procentuální přesnosti, na skupinové úrovni byl použit Wilcoxonův test, Spearmanův korelační koeficient, Blandt-Altmanova analýza a průměrná chyba. Výsledky Tři týdny po porodu byla na individuální úrovni nejpřesnější Owenova rovnice, která predikovala správně 60 % hodnot, dosáhla nejlepších výsledků také na skupinové úrovni. Tři měsíce po...