Studium mechanismů vedoucích k nadměrnému vzrůstu člověka s využitím molekulárně genetických analýz

Abstract

Vysoký vzrůst je fenotyp, který je obvykle vnímán pozitivně, avšak může být spojen s řadou zdravotních rizik (kardiovaskulárních, muskuloskeletálních, onkologických). Přesto je diagnostika vysokého vzrůstu často podceňována, zejména při absenci přidružených dysmorfických rysů. Cílem této disertační práce bylo zjistit u 3 skupin osob s vysokým vzrůstem: familiárně vysokých, nefamiliárně vysokých a u basketbalistů, zda se za fenotypem vysokého vzrůstu (včetně probandů bez jasného syndromického obrazu) mohou skrývat monogenní příčiny, a zda z nálezu vyplývají dlouhodobé zdravotní konsekvence. K tomuto cíli byla použita kombinace klinických, antropologických, biochemických a molekulárně- genetických metod (včetně NGS panelů a bioinformatické analýzy). Výsledky ukázaly, že většina probandů, původně považovaných za nesyndromické, po detailním antropologickém vyšetření vykazovala dysmorfické rysy sugestivní z přítomnosti poruchy pojiva, a to ve všech třech podskupinách naší práce. Genetické výsledky prokázaly monogenní příčiny vysokého vzrůstu u 32 % familiárně vysokých probandů, u 11 % ve skupině nefamiliárně vysokých probandů a u 3 % ze skupiny basketbalistů. Zásadní jsou nálezy syndromů spojených s vyšším onkologickým rizikem, poruchami pojiva a s poruchami učení. Ve skupině basketbalistů jsme navíc...

Tall stature is a phenotype that is generally perceived positively; but it may be associated with health risks such as cardiovascular, musculoskeletal, and oncological complications. Nevertheless, the diagnostic evaluation of tall stature is often underestimated, particularly in the absence of dysmorphic features that would raise suspicion of an underlying syndromic disease. The aim of this dissertation was to investigate three groups of individuals-those with familial tall stature, those with non-familial tall stature, and basketball players, who are considered mentally and physically healthy due to the demands of physical activity and coordinated motor skills-to determine whether monogenic causes may underlie the tall stature even in the absence of a clear syndromic presentation, and if such findings may carry long-term health implications. To achieve this objective, a combination of clinical, anthropological, biochemical, and molecular-genetic methods was employed, including next-generation sequencing panels and bioinformatic analysis. The results showed that the majority of probands firstly considered non-syndromic displayed dysmorphic features suggestive of a connective tissue disorder upon detailed anthropological assessment-this finding was consistent across all three subgroups. Genetic...