Terapeutická ovlivnění pacientů se syndromem fixované míchy

Abstract

Children with tethered cord syndrome often present postural deviations that are not systematically addressed in therapy. This randomized study evaluated the effectiveness of specific postural therapy compared to nonspecific analytical exercises in 12 children with tethered cord syndrome. The 12 week intervention program assessed postural stability using posturographic parameters of COP and the 95% confidence ellipse on a Zebris FDM Treadmill System. The primary objective was to define the typical postural pattern of these patients and to evaluate the effect of therapy on their postural stability. The secondary objective was to analyze the correlation between the degree of urological impairment and postural dysfunction. The typical postural pattern included forward head posture with accentuated thoracic kyphosis, shoulder protraction with elevation of one scapula, increased lumbosacral angle, and internal rotation of one hip joint. Postural deviations became more pronounced under posturally challenging conditions. Following the intervention, quantitative improvement in the measured parameters was observed in both groups, slightly greater in the postural therapy group however, between group differences were not statistically significant. The correlation between urological impairment and postural...

Děti se syndromem fixované míchy často vykazují posturální odchylky, které však nebývají systematicky terapeuticky řešeny. Tato randomizovaná studie hodnotila účinnost specifické posturální terapie ve srovnání s nespecifickým analytickým cvičením u 12 dětí se syndromem fixované míchy. Intervenční program trval 12 týdnů a posturální stabilita byla hodnocena posturografickými parametry COP a 95% confidence elipse na stabilometrickém pásu Zebris FDM Treadmill System. Primárním cílem bylo definovat typický posturální obraz těchto pacientů a ověřit vliv terapie na jejich posturální stabilitu. Sekundárním cílem byla analýza korelace mezi mírou urologického postižení a posturální dysfunkcí. Typický posturální obraz zahrnoval předsunuté držení hlavy se zvýrazněnou hrudní kyfózou, protrakci ramen s elevací jedné lopatky, výraznou bederní hyperlordózu se zvětšeným lumbosakrálním úhlem a vnitřní rotaci jednoho kyčelního kloubu. Posturální odchylky se zvýraznili při posturálně náročnější situaci. Po intervenci bylo zaznamenáno kvantitativní zlepšení měřených parametrů v obou skupinách o něco více ve skupině s postruálním cvičením, avšak rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky významné. Korelace mezi urologickým postižením a posturální dysfunkcí nebyla statisticky potvrzena, ačkoli byl patrný určitý korelační...