Intenzita zátěže vyjádřená různými metodami pomocí srdeční frekvence a její vztah k zátěži vyjádřené v rychlosti běhu v km/h

Abstract

This Master's thesis compares methods of assessing endurance exercise intensity using heart rate. The aim was to determine whether expressing intensity as a percentage of maximal heart rate or heart rate reserve differs in sensitivity to interindividual variability, and whether the results change when using predicted versus measured maximal heart rate. Methods: Twenty healthy, similarly fit participants (aged 19-25) underwent measurement of resting and maximal heart rate. Heart rate was recorded during outdoor running at three speeds (10, 12, and 14.45 km/h) using a Polar H10+ chest strap. Data were expressed as percentages of both predicted and measured maximal heart rate and heart rate reserve. Results: Expressing intensity as a percentage of heart rate reserve was more sensitive to interindividual variability than using maximal heart rate. The commonly used 220 ˗ age formula significantly overestimated the actual maximal heart rate (p < 0.05). The results also show that the exercise intensity expressed using the predicted maximum heart rate based on the formula 220 ˗ age underestimates the actual exercise intensity when expressed using the measured maximum heart rate. Conclusion: In clinical practice, using heart rate reserve is recommended for better individualization of intensity. Whenever...

Tato diplomová práce se zabývá porovnáním různých metod hodnocení intenzity vytrvalostní zátěže pomocí srdeční frekvence. Cílem bylo zjistit, zda se vyjádření intenzity pomocí procent maximální srdeční frekvence a procent tepové rezervy liší v citlivosti na interindividuální rozdíly a zda se výsledné určení intenzity zátěže mění při použití predikované oproti skutečně změřené maximální srdeční frekvence. Metodika: Výzkum byl proveden na 20 zdravých a srovnatelně zdatných probandech ve věku 19-25 let. Probandům byla změřena klidová a maximální srdeční frekvence a dále jim byla měřena srdeční frekvence při měření ve venkovních podmínkách při třech rychlostech běhu (10; 12 a 14,45 km/h) pomocí hrudního pásu Polar H10+. Srdeční frekvence z každé rychlosti běhu byla vyjádřena jako % predikované i změřené maximální srdeční frekvence a jako % predikované i změřené tepové rezervy. Výsledky: Metoda založená na % tepové rezervy vykazuje vyšší variabilitu a je tedy citlivější na interindividuální rozdíly než metoda založená na % maximální srdeční frekvence. Dále bylo potvrzeno, že predikovaná maximální srdeční frekvence dle vzorce 220 - věk systematicky nadhodnocuje skutečně změřenou maximální srdeční frekvenci (p < 0,05). Z výsledků také vyplývá, že intenzita zátěže vyjádřená s využitím predikované hodnoty...