Proměny identity Moravských Kopanic: Analýza střetu tradice a současnosti v kotextu moderní rurality.

Abstract

The thesis focuses on the transformation of the identity of the Moravské Kopanice micro- region in the context of contemporary, political, socio-economic and cultural processes. The individual objectives were to explore the specifics of the micro-region, to identify the factors that shape local identity in the conditions of modern rurality and to include the subjective perception of changes by the inhabitants, including the reflection of stereotypes and the influence of tourism. The theoretical framework of the thesis is based on the concepts of rural definition, neo-ruralism and modern rurality. The research was based on a qualitative approach and methodological triangulation that combined participant-observation, semi- structured interviews and questionnaire surveys with different groups of participants. Subsequently, the data were analysed using thematic analysis. The key findings represent key socio-economic changes after 1989, such as the decline in the agricultural sector and the increased need to commute for work. Migration flows, including neo-nomadism, are related to the process of defining the 'true Kopaničář. In this context, lineage and rootedness in the region is often a key criterion for old settlers. The thesis also describes the perception and reflection of stereotypes by local...

Tato diplomová práce se zaměřuje na proměny identity mikroregionu Moravských Kopanic v kontextu současných politických, socioekonomických a kulturních procesů. Jednotlivými cíli bylo prozkoumat specifika daného mikroregionu, identifikovat faktory, jež utváří místní identitu v podmínkách moderní rurality a zahrnout subjektivní vnímání změn obyvateli, včetně reflexe stereotypů a vlivu turismu. Teoretický rámec práce vychází z konceptů vymezení venkova, neovenkovanství a moderní rurality. Výzkum byl založen na kvalitativním přístupu a metodické triangulaci, jež kombinuje zúčastněné pozorovaní, polostrukturované rozhovory a dotazníkové šetření s různými skupinami participantů. Následně byla data zpracována pomocí tematické analýzy. Zásadní zjištění představují stěžejní socioekonomické proměny po roce 1989, jako jsou útlum v zemědělském sektoru a zvýšení nutnosti dojíždět za prací. Migrační proudy, včetně neovenkovanství, souvisí s procesem definice "pravého Kopaničáře". V tomto kontextu je pro starousedlíky často klíčovým kritériem rodokmen a zakořeněnost v regionu. Práce rovněž popisuje vnímání a reflexi stereotypů místními obyvateli. Fenomén žítkovských bohyní představuje v současnosti klíčový symbol Moravských Kopanic. Román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně se stal hlavním katalyzátorem literárního...