Efektivita autogenního tréninku v prevenci myofasciálních poruch žvýkacích svalů na podkladě stresu: randomizovaná klinická studie

Abstract

Objective: This thesis aimed to assess the effect of autogenic training on selected parameters of myofascial dysfunctions of the masticatory muscles during a period of increased psychological stress. Specifically, palpation sensitivity of the masseter muscle, mouth opening range, and positive deviations of perceived stress from the average level during the exam period were monitored. Methods: A randomized clinical trial with a parallel design was conducted. Ten physiotherapy students participated, with nine ultimately included in the final analysis. The participants were divided into either an experimental group (n = 4) or a control group (n = 5), with the examiner unaware of their assignment. From January 6, 2025, they underwent regular weekly measurements until the day of their final exam, always immediately before the exam, if one was scheduled for that week. The examination included an assessment of the sensitivity of the masseter muscle using three methods (VAS 0-10), and a measurement of the mouth opening range. All participants also recorded their subjective stress levels (VAS 0-10) daily. In addition, the experimental group performed autogenic training daily according to the provided recording. The data were analysed using Welch's t-test. For clinical parameters, the average change from the...

Cíl: Cílem práce bylo posoudit efekt autogenního tréninku na vybrané parametry myofasciálních dysfunkcí žvýkacích svalů během období zvýšené psychické zátěže. Sledována byla palpační citlivost musculus masseter, rozsah otevření úst a pozitivní odchylky subjektivně vnímaného stresu od průměru během zkouškového období. Metodika: Studie proběhla jako randomizovaná klinická studie s paralelním uspořádáním. Zúčastnilo se jí 10 studentů fyzioterapie, z nichž 9 bylo finálně analyzováno. Účastníci byli rozděleni do experimentální (n = 4) a kontrolní (n = 5) skupiny, přičemž vyšetřující nebyl informován o jejich zařazení. Od 6. ledna 2025 absolvovali pravidelná týdenní měření až do dne své poslední zkoušky, vždy bezprostředně před danou zkouškou, pokud v daném týdnu proband zkoušku absolvoval. Vyšetření zahrnovalo hodnocení citlivosti musculus masseter třemi metodami (VAS 0-10) a měření rozsahu otevření úst. Denně zaznamenávali subjektivní míru stresu (VAS 0-10). Experimentální skupina navíc denně prováděla autogenní trénink dle poskytnuté nahrávky. Data byla analyzována Welchovým t-testem. U klinických parametrů byla hodnocena průměrná změna vůči prvnímu měření a u stresu horní odchylky od průměru. Výsledky: Statisticky významné rozdíly mezi skupinami nebyly prokázány u žádného měřeného parametru. U...