NREM parasomnie-klasifikace, diferenciální diagnostika a patofyziologické mechanismy NREM parasomnií s využitím neurozobrazovacích metod

Abstract

NREM parasomnias (sleep with slow eye movements; NREM) are predominantly associated with NREM 3 stage of sleep and manifest as episodes of incomplete awakening with partial or complete amnesia. They can lead to injuries and dangerous interactions with the environment. Their aetiopathogenesis is not yet fully understood. Disturbances in waking mechanisms, especially in the thalamo-cingulate circuits, are assumed, with possible involvement of other brain structures. This paper focuses on 1) classification and triggering factors of NREM parasomnias, 2) their differential diagnosis, and 3) pathophysiology. It uses a questionnaire survey (prevalence of parasomnias during pregnancy), methods such as electroencephalography (EEG; 19- and 256-channel), magnetic resonance imaging of the brain (MRI; classical and functional imaging), and a combination of these. The results show an increased incidence of parasomnistic episodes during pregnancy and highlight olfactory stimuli as an often overlooked triggering factor that may increase the likelihood of these episodes. Analysis of the morphology of subcortical structures detected differences in thalamic size between patients and healthy control subjects. Data from electroencephalography indicated an alteration of arousal mechanisms even outside the actual...

NREM parasomnie (spánek s pomalými očními pohyby; NREM) jsou vázány převážně na NREM 3 stádium spánku a projevují se epizodami neúplného probuzení s částečnou nebo úplnou amnézií. Mohou vést ke zraněním a k nebezpečným interakcím s okolím. Jejich etiopatogeneze není dosud zcela objasněna. Předpokládá se narušení probouzecích mechanismů, zejména v thalamo-cingulárních okruzích, s možným zapojením dalších mozkových struktur. Tato práce se zaměřuje na: 1) klasifikaci a spouštěcí faktory NREM parasomnií, 2) jejich diferenciální diagnostiku a 3) patofyziologii. Využívá dotazníkové šetření (výskyt parasomnií v době těhotenství), metody jako např. elektroencefalografie (EEG; 19- a 256-kanálové), magnetická rezonance mozku (MRI; klasické i funkční zobrazení) a jejich kombinaci. Výsledky ukazují zvýšený výskyt parasomnických epizod během těhotenství a upozorňují na čichové stimuly jako často opomíjený spouštěcí faktor, který může zvyšovat pravděpodobnost výskytu těchto epizod. V rámci analýzy morfologie subkortikálních struktur byly detekovány rozdíly ve velikosti thalamu mezi pacienty a zdravými kontrolními subjekty. Data z elektroencefalografie poukázala na alteraci probouzecích mechanismů i mimo vlastní epizody. Klinické závěry zahrnují doporučení týkající se spánkové hygieny, rozšířená o upozornění na...