Retrospektivní analýza vývoje kondice a výkonnosti u závodníka v severské kombinaci

Abstract

Performance development in endurance sports represents a complex phenomenon influenced by a combination of physiological, training, and psychological factors. Nordic combined, a sport requiring both endurance and technical-coordination skills, offers a unique opportunity to examine these aspects in practice. This bachelor's thesis presents a retrospective case study analyzing the performance progression of a former Czech national team athlete in Nordic combined between 2008 and 2019. The aim of the research was to identify key moments and factors that influenced the athlete's performance and physiological condition throughout his career. The study employed both qualitative and quantitative methods-analysis of training logs, laboratory testing (primarily VO₂max values), official race results, and personal accounts from the athlete. This multidimensional approach enabled a comprehensive evaluation of individual sports adaptation. The findings show that the athlete reached peak performance between 2012 and 2014, characterized by consistent training volumes (800-850 hours annually) and optimal physiological parameters. A significant decline occurred in 2015 due to Epstein-Barr virus- induced mononucleosis, resulting in a notable drop in VO₂max and competition performance, as well as increased training...

Výkonnostní vývoj sportovců ve vytrvalostních disciplínách představuje komplexní fenomén, který je podmíněn kombinací fyziologických, tréninkových i psychologických faktorů. Severská kombinace, jako sport náročný na vytrvalost i technicko-koordinační dovednosti, nabízí unikátní možnost zkoumání těchto aspektů v praxi. Tato bakalářská práce se zabývá retrospektivní případovou analýzou vývoje výkonnosti bývalého českého reprezentanta v severské kombinaci v letech 2008-2019. Výzkumným cílem bylo identifikovat klíčové momenty, které ovlivnily sportovní výkonnost a fyziologickou kondici sportovce v průběhu kariéry. Využity byly metody kvalitativní i kvantitativní analýzy - rozbor tréninkových deníků, laboratorních testů (zejména hodnot VO₂max), oficiálních výsledků ze závodů a subjektivních výpovědí sportovce. Tento vícerozměrný přístup umožnil detailní zhodnocení individuální sportovní adaptace. Z výsledků vyplynulo, že nejvyšší výkonnosti dosahoval sportovec v období 2012-2014, kdy byl tréninkový objem stabilní (800-850 hodin ročně) a fyziologické parametry na vrcholu. Významný negativní zlom nastal po prodělání mononukleózy v roce 2015, která vedla k výraznému poklesu VO₂max, snížení závodní výkonnosti a častějším výpadkům v tréninku. Dlouhodobý dopad nemoci byl umocněn poklesem motivace a zvýšenou...