Efekt fyzioterapie a edukace v léčbě žen se stresovou inkontinencí moči

Abstract

Cílem diplomové práce je porovnat efektivitu cvičebního programu pro posílení pánevního dna s edukací a bez edukace u mladých sportujících žen se stresovou inkontinencí moči. Práce vychází z odborných studií, které se zabývaly prevalencí SUI v této populaci, jejími rizikovými faktory a možnostmi konzervativní léčby. Ve výzkumné části bylo sledováno 18 nulliparních žen ve věku 18-28 let. Účastnice byly randomizovaně rozděleny do dvou skupin: skupina A absolvovala edukaci zaměřenou na anatomii a patofyziologii pánevního dna následovanou cvičením PFMT, skupina B cvičila pouze PFMT bez edukace. Ve výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První (H1) předpokládala, že po 12 týdnech terapie bude četnost úniků moči nižší ve skupině s edukací, druhá (H2), že v obou skupinách dojde ke snížení četnosti úniků moči. Hodnocení probíhalo prostřednictvím standardizovaného dotazníku ICIQ-UI SF a mikčního deníku ve třech časových bodech (před zahájením terapie, po 4 a po 12 týdnech). Výsledky potvrdily významné snížení četnosti úniků moči v obou skupinách, čímž byla druhá hypotéza (H2) ověřena (p < 0,001 ve skupině A, p = 0,001 ve skupině B). První hypotéza (H1) nebyla po 12 týdnech statisticky potvrzena (p = 0,070), avšak efekt velikosti byl střední (r = 0,450) ve prospěch skupiny s edukací. Výraznější zlepšení bylo patrné již...

The aim of this thesis is to compare the effectiveness of a pelvic floor exercise program with and without education in young female athletes with stress urinary incontinence. The thesis is based on peer-reviewed studies that looked at the prevalence of SUI in this population, its risk factors and conservative treatment options. In the research part, 18 nulliparous women aged 18-28 years were studied. Participants were randomly divided into two groups: group A received education on pelvic floor anatomy and pathophysiology followed by PFMT exercise, group B practiced PFMT only without education. Two hypotheses were established in the research. The first (H1) hypothesized that after 12 weeks of therapy, the frequency of urine leakage would be lower in the group with education, and the second (H2) hypothesized that the frequency of urine leakage would be reduced in both groups. The evaluation was conducted using the standardized ICIQ-UI SF questionnaire and bladder diary at three time points (before therapy, after 4 and after 12 weeks). The results confirmed a significant reduction in urinary leakage frequency in both groups, thus testing the second hypothesis (H2) (p < 0.001 in group A, p = 0.001 in group B). The first hypothesis (H1) was not statistically confirmed after 12 weeks (p = 0.070), but the effect...