Zranění ramenního pletence u sportovních lezců a možnosti terapie

Abstract

Pětinu zranění sportovních lezců tvoří patologie ramenního pletence a mezi časté diagnózy patří SLAP léze (superior labrum anterior to posterior), impingement syndrom a ruptury rotátorové manžety. Všechna tato zranění lze řešit konzervativní i operační léčbou, přičemž konzervativní léčba v čele s fyzioterapií bývá v mnoha případech metodou první volby. Cílem bakalářské práce byla rešerše dostupných informací o vybraných zraněních a možnostech jejich terapie s následným návrhem fyzioterapeutické intervence a její realizací v kazuistice pacientky se SLAP lézí. Fyzioterapeutický plán se skládal především z centrace ramenního kloubu, zlepšování hybného stereotypu lopatky pomocí metody proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF) a posilování stabilizátorů ramenního kloubu. Svaly ramenního pletence byly posilovány nejprve v uzavřených řetězcích cviky dle metody dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS) s následným přechodem k otevřeným kinematickým řetězcům.Tentopostup byl použit na základě obecných doporučení odborných zahraničních zdrojů. Po 3,5 měsících cílené fyzioterapie bylo provedeno výstupní vyšetření, na jehož základě byl efekt fyzioterapie vyhodnocen jako pozitivní. Ten se projevil především snížením či vymizením bolesti pacientky během vybraných specifickýchtestů a provokačních manévrů, většina...

One fifth of sports climbers'injuries is made up by pathologies of the shoulder girdle, among some of the frequent diagnoses count SLAP lesions (superior labrum anterior to posterior), impingement syndrome and rotator cuff ruptures. All these injuries can be treated with both conservative and operative treatment, where the conservative treatment headed by physiotherapy is usually the method of first choice. The goal of this bachelor thesis is research of the available sources on selected injuries and the options of therapy and the following proposal and realisation of a physiotherapeutic intervention in a case history of a patient with SLAP lesion. The physiotherapeutic plan consisted mainly of shoulder joint centration, improvements of scapular movement stereotypes using the proprioceptive neuromuscular facilitation (PNF) method and strengthening of the shoulder joint stabilizers. The shoulder girdle muscles were first exercised in closed chains according to the dynamic neuromuscular stabilization (DNS) method, later with transition to open kinematic chains. This approach was utilised based on general recommendations from foreign sources. After 3 and a half months of targeted physiotherapy, the final examination took place, on the basis thereof the effect of the physiotherapy was evaluated as positive....