Novel Insights into Thrombolysis Resistance: Neutrophil Extracellular Traps and Targeting Therapies

Abstract

Studies on thrombus composition in acute stroke or acute myocardial infarction may help to elucidate clot etiology and understand reperfusion success or failure. Such studies may certainly aid in the development of new technologies aimed at treating specific subtypes of thrombi. Thrombus composition is suggested to influence the choice of techniques used during mechanical thrombectomy and plays a role in potential device and thrombus interaction. Histological analysis on the composition of thrombi causing ischemic stroke has proved to be a powerful tool to set standard prevention and treatment protocols. Based on clot components, it is possible to provide a more accurate diagnosis and distinguish different stroke subtypes. Studies on histological clot composition support the theory that cryptogenic stroke can have a cardiogenic origin. Components found in thrombi extracted from stroke patients support the importance of antithrombotic therapy in preventing and treating cerebral ischemia; however, more studies are needed to improve results in all types and subtypes of stroke. Thrombosis is linked to neutrophil release of Neutrophil Extracellular Traps (NETs). NETs are proposed as a mechanism of resistance to thrombolysis. My original study intends to analyze the composition of thrombi retrieved after...

Studie o složení trombů při akutní cévní mozkové příhodě nebo akutním infarktu myokardu mohou přispět k objasnění etiologie trombu a porozumění úspěšnosti či neúspěšnosti rekanalizace. Tyto studie mohou nepochybně pomoci při vývoji nových technologií zaměřených na léčbu specifických podtypů trombů. Předpokládá se, že složení trombu ovlivňuje volbu technik používaných při mechanické trombektomii a hraje roli v možné interakci mezi zařízením a trombem. Histologická analýza složení trombů způsobujících ischemickou cévní mozkovou příhodu se ukázala jako účinný nástroj pro stanovení standardních preventivních a léčebných protokolů. Na základě složení trombu je možné přesněji diagnostikovat a rozlišit různé podtypy cévních mozkových příhod. Studie o histologickém složení trombů podporují teorii, že kryptogenní cévní mozková příhoda může mít kardiogenní původ. Složky nalezené v trombech extrahovaných od pacientů s cévní mozkovou příhodou zdůrazňují význam antitrombotické terapie při prevenci a léčbě mozkové ischemie; nicméně, je zapotřebí více studií k dosažení lepších výsledků u všech typů a podtypů cévních mozkových příhod. Trombóza je spojena s uvolňováním neutrofilních extracelulárních sítí (NETs) neutrofily. NETs jsou považovány za mechanismus rezistence na trombolýzu. Má studie si klade za cíl...