Antimikrobiální, cytotoxické a antiproteinázové vlastnosti stříbra používaného pro léčbu chronických infikovaných ran

Abstract

Chronic wounds pose a socioeconomic problem and burden to patients worldwide. There are several causes of wound chronicity. One of the major issues of the non-healing state of a wound is its infection. Bacteria provoke a proinflammatory response, which disrupts the proper sequence of wound healing phases. Also, inflammation raises the production and activity of proteases. These enzymes digest the extracellular matrix, resulting in deceleration or hindrance of granulation tissue maturation. In addition to the inflammation-induced proteases, some bacterial species produce proteases that contribute to tissue degradation and increase bacterial virulence. Antiseptics are used to lower the bacterial burden in chronic wounds. Antiseptics act non-specifically, which may be their asset as well as drawback. They act as a double-edged sword. Antiseptics act on bacterial cells. However, host cells are caught in the crossfire as antiseptics may damage eukaryotic cells as well. The damage of eukaryotic cells complicates wound closure. Silver is probably the most used antiseptic to treat chronic wounds. Silver is also suspected of inducing nonspecific damage to eukaryotic as well as prokaryotic cells. This doctoral thesis is aimed at investigating the multitude of effects that silver may exhibit. We chose in vitro...

Souhrn Chronické rány představují závažný socio-ekonomický problém. Příčin, proč se rána zcela nezhojí nebo je hojení protrahované, je celá řada. Jedním z významnějších důvodů je infekce rány. Ta podporuje prozánětlivou odpověď organizmu, která mimo jiné brání postupu rány do dalších fází hojení. V důsledku bakteriální infekce jsou také zvýšené hladiny proteináz, které degradují mezibuněčnou hmotu. Navíc řada bakterií produkuje vlastní proteinázy, aby si zajistily živiny a zvýšily svou virulenci. Kvůli snížení bakteriální nálože jsou chronické rány ošetřovány antiseptiky. To jsou antimikrobiální látky působící převážně nespecifickými mechanismy. Tato neselektivita představuje výhodu, ale i nevýhodu. Kromě bakterií jsou antiseptiky zasaženy i hostitelské buňky v ráně. Poškození oněch hostitelských buněk však komplikuje zacelení rány. Toto nespecifické poškození eukaryotických i prokaryotických buněk je způsobeno i pravděpodobně nejrozšířenějším antiseptikem v léčbě chronických ran - stříbrem. Jeho efekt byl v této indikaci prokázán řadou klinických studií. Disertační práce se komplexně věnuje efektům, které stříbro vyvolává v in vitro kontextu co nejrelevantnějšímu chronické ráně. Byly srovnávány vlastnosti čtyř komerčně dostupných krytů chronických ran obsahujících stříbro. Sledovali jsme jejich...