Představy smrti u dětí
Conception of death perceived by children
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/1502Identifikátory
SIS: 169879
Kolekce
- Kvalifikační práce [18629]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Klusák, Miroslav
Vágnerová, Marie
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Pedagogická psychologie
Katedra / ústav / klinika
Oddělení pro vědeckou činnost
Datum obhajoby
12. 1. 2017
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
představy o smrti, děti, narativní přístup, TAT, tematická analýza příběhuKlíčová slova (anglicky)
conception of death, childhood, narrative approach, TAT, thematic analysis of the storyCílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí. Jako srovnávací vzorek bylo stejnému testu vystaveno i jedenáct mladých dospělých ve věku devatenáct až dvacet let. Výpovědi dětí i dospělých byly následně podrobeny tematické analýze, přičemž jednou z kategorií analýzy byl i význam smrti pro aktéry příběhu. Výsledky analýzy poté byly dány do souvislostí s prací Klatt (1991).
The aim of this paper is better understanding how children think about the world and what they know about how it goes there. The ambition of the research is to find meanings that children attach to the death. One of the prerequisites of research is the assumption that images of death can not be asked directly without causing undesirable reduction of potentially rich answers. For this reason, Thematic Apperception test was elected as a tool and the children told stories to a pre-selected board. Eleven children, at the age from 9 to 10 years collaborated on the research. As a comparative sample was subjected to the same test a group of eleven young adults aged 19 to 20 years. Stories of children and adults were subsequently subjected to thematic analysis, one category was the meaning of death for actors in the story. Results of the analysis were then put into context with Klatt (1991).