Odolnost nezralého srdečního svalu k nedostatku kyslíku

Abstract

According to data from the World Health Organization, cardiovascular diseases are the leading cause of death in the countries of Central and Eastern Europe. More than half of these cases are due to a single condition-acute and chronic ischemic heart disease (IHD). Therefore, the goal of both clinical and experimental cardiologists researching the prevention and treatment of IHD is to improve this unfavorable situation. IHD arises as a result of an imbalance between the amount of oxygen (and substrates) supplied to the heart cell and the amount of oxygen the cell currently needs to meet its metabolic demands. In ischemia (unlike hypoxia), not only is the supply of nutrients disrupted, but also the removal of byproducts and harmful waste products of cellular metabolism. The result is a switch of the heart muscle to anaerobic metabolism, accumulation of metabolites, and disruption of energy and ion homeostasis; this leads to impaired contractility, and as a final consequence of reduced myocardial perfusion, heart cell death and myocardial infarction may occur. The duration of ischemia plays a decisive role in determining whether the damage is reversible or irreversible. The only way to prevent or at least mitigate irreversible damage to the heart muscle is the timely restoration of blood flow through the...

Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou v zemích střední a východní Evropy nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév. Více než polovinu z tohoto množství zaujímá jediné onemocnění, jímž je akutní a chronická ischemická choroba srdeční (ICHS). Cílem klinických i experimentálních kardiologů, kteří se výzkumem prevence a terapie ICHS zabývají, je proto tuto nepříznivou situaci zlepšit. ICHS vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím kyslíku (a substrátů) dodávaného srdeční buňce a množstvím kyslíku, které buňka aktuálně potřebuje ke splnění metabolických nároků. Při ischemii (na rozdíl od hypoxie) je navíc kromě dodávky živin narušen i odvod produktů a nežádoucích zplodin buněčného metabolizmu. Výsledkem je pak přechod srdečního svalu na anaerobní metabolizmus, hromadění metabolitů a porucha energetické a iontové homeostázy; to vede k poruchám kontraktility a konečným důsledkem omezení perfuze myokardu může být zánik srdeční buňky a vznik infarktu myokardu. V tom, zda poškození bude reverzibilní či ireverzibilní, hraje rozhodující roli délka trvání ischemie. Jedinou možností, jak zabránit či alespoň zmírnit nevratné poškození srdečního svalu, je včasné obnovení průtoku krve koronárním řečištěm v postižené oblasti. Rozsah ischemického poškození srdečního svalu nezávisí pouze na intenzitě a...