Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burnout syndrom - možnosti včasné diagnózy, terapie a prevence

Abstract

The study was divided into 3 phases: the first stage was to create a simple and easy to use method to diagnose early signs of burnout and a sample of emergency services workers from the Czech Republic this methodology to verify and create a basis for future standardization. Furthermore, to determine the extent of exposure predefined risk factors (such indicators have been selected mass transport accident deaths of young people, treatment of burn trauma, death or severe injury collaborator) and his own threat level, associated with their work. The last of the surveyed areas were sources of stress and sources of satisfaction associated with the profession, as seen by the workers themselves. In the second part of the study should be developed in conjunction with the management of emergency services in place preventive programs and some programs, crisis intervention into practice. The third phase of the study should examine whether these support services affect the incidence of psychological manifestations of burnout and may help to reduce the psychological burden in terms of emergency services.

Studie byla rozložena do 3 fází: v první fázi bylo cílem vytvořit jednoduchou a snadno použitelnou metodiku ke včasné diagnostice projevů syndromu vyhoření a na vzorku pracovníků záchranných služeb z celé České republiky tuto metodiku ověřit a vytvořit tak základ pro její pozdější standardizaci. Dále zjistit míru expozice předdefinovaným rizikovým faktorům (jako indikátory byly zvoleny hromadné dopravní nehody, úmrtí mladých lidí, ošetření popáleninového traumatu, úmrtí nebo těžké zranění spolupracovníka) a míru vlastního ohrožení, spojeného s výkonem práce. Posledním ze zjišťovaných okruhů byly zdroje stresu a zdroje uspokojení, spojené s profesí, tak jak je vidí sami pracovníci. Ve druhé části studie měly být ve spolupráci s managementem jednotlivých záchranných služeb zavedeny preventivní programy a některé z programů krizové intervence do praxe. Třetí fáze studie měla ověřit, zda tyto podpůrné psychologické služby ovlivňují výskyt projevů syndromu vyhoření a mohou přispět ke snížení míry psychologické zátěže v podmínkách záchranných služeb.