Klinické dopady ovlivnění okohybných svalů

Abstract

Okohybné svaly mají strukturu kosterní svaloviny s velmi jemnou inervací. Vedle zřejmé funkce pohybovat oční koulí pro zajištění binokulárního vidění mají nezastupitelnou roli na poli propriocepce, při udržování rovnováhy a postury. Ve fyzioterapii využíváme pohyb očí k facilitaci/inhibici různých svalových skupin či dokonce celých svalových řetězců. Samotné okohybné svaly a jejich kondice však zůstávají trochu stranou našeho zájmu, přestože i zde již můžeme najít první vlaštovky: studie o vztahu spoušťových bodů a bolestí hlavy. V teoretické části tato práce přináší komplexní informace o anatomii a funkci okohybných svalů. Dále se zabývá vybranými patologiemi, které se primárně týkají jiných struktur lidského organismu, ale jejichž projevy můžeme pozorovat i na funkci a aktivitě okohybných svalů. Samostatnou kapitolou je vztah okohybných svalů, zorného pole a stability. Praktická část práce je koncipována jako pilotní studie. Jejím cílem je zjistit, zda jsme schopni manuální fyzioterapeutickou intervencí schopni ovlivnit kondici okohybných svalů, a jak námi navrhovanou terapii vnímají sami probandi. Pro objektivizaci případných změn slouží rozsah periferního vidění a maximální rozsah pohybu v horizontální rovině.

Extraocular muscles have the structure of striated muscle with a very fine innervation. In addition to the obvious function of moving eyeballs to ensure binocular vision, they have an irreplaceable role in the field of proprioception, in maintaining balance and posture. In physiotherapy, we use the eye movement to facilitate/for inhibition of various muscle groups or even whole muscle chains. Extraocular muscles themselves and their condition generally eludes our interest, although even there we find the first signs: the study of the relationship of trigger points and cephalea. The theoretical part of this thesis provides comprehensive information on the anatomy and function of the eye muscles. It also deals with selected pathologies that primarily relate to other structures of the human body, but whose manifestations can also be observed on the function and activity of extraocular muscles. A separate chapter is the relationship of extraocular muscles, field of vision and stability. The practical part of the theses is designed as a pivot study. Its aim is to determine whether we are able to affect the condition of extraocular muscles by manual physiotherapeutic interventions and how is our proposed therapy perceived by probands themselves. For objectivization of any changes, the peripheral vision...