Myšlení v neskrytosti

Abstract

The aim of this thesis is the study of the topic of thinking in the works of Martin Heidegger as one of the possibilities which is one's innermost capability and which is not a mere tool for discovering, but belongs to the way of one's being. Thinking is being mindful of that which is worth remembering and which in itself opens the possibility of encountering the world and one's own self in its original clarity. Through thinking of closeness, the thesis gets to Heidegger's concept of the fourfold and enowning of the world into things and continues with the topic of mortality of one's own Dasein. The thesis then thematises Heidegger's thinking of Greek ALETHEIA as a clearing for showing of a being, which has in its own self remained unthought in the history of philosophy and in which Heidegger sees the role of thinking in the times of completion of the metaphysics. In the interpretation of language, it reveals how language is given to humans, or rather humans are given to language and how language is the house of being and how it essentially constitutes thinking. Alongside language, poesy is examined, in which language speaks as language and where language is shown as the harmony of silence. Poesy is then approached as acquiring measure and Heidegger's interpretation of the nature of human's housing...

Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...