Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě

Abstract

Název: Zhodnocení míry spasticity u jedinců na invalidním vozíku sledujících pohyb ve virtuální realitě. Cíl práce: Prozkoumat, zda se u osob sledujících pohyb ve virtuální realitě mění míra spasticity v důsledku intervence terapeutickým programem. Metody: Jedná se o dvě případové studie probandů s diagnózou spastické paraplegie v důsledku nekompletní léze míšní. Oba probandi byli podrobeni terapeutickému programu virtuální reality, kdy každá intervence zahrnovala 30 minut v daném terapeutickém programu. Intervence probíhaly 10 po sobě jdoucích dnů u prvního probanda a 5 po sobě jdoucích dnů u probanda druhého. Byla hodnocena míra spasticity před a po každé jednotlivé intervenci, a to pomocí modifikované Tardiuého škály na plantárních flexorech hlezenního kloubu a flexorech kolenního kloubu obou dolních končetin. Dále byla vytvořena modifikovaná subjektivní škála spasticity, pro sledování vlastních subjektivních vjemů každého probanda, pomocí které probandi hodnotili své pocity ze spasticity na škále 0-10 (0 = žádná spasticita, 10 = neúnosné spastické vjemy) a to vždy před a po intervenci terapeutickým videem. Výsledky: V rámci práce bylo definováno sedm hypotéz, z nichž tři byly potvrzeny. Nejvýrazněji se projevilo subjektivní hodnocení probandů, kdy došlo v rámci průměrného hodnocení probanda 1...

Title: Evaluation of the spasticity level in wheelchair bound individuals, observing movement in a virtual reality environment Objective: Investigate whether people watching movement in virtual reality, experience changes in the level of spasticity due to intervention of the therapeutic programme. Methods: Two case studies were orchestrated, both of probands diagnosed with spastic paraplegia due to an incomplete spinal cord lesion. Both probands did undergo a therapeutic programme in virtual reality, where each intervention consisted of 30 minutes in said programme. Interventions were organised in 10 consecutive days in the case of the first proband and 5 consecutive days in the case of the second. The levels of spasticity before and after each intervention were taken into account and evaluated by a modified Tardieu scale on plantar flexors of both ankle and knee joints of both lower limbs. Furthermore, a modified, subjective spasticity scale was created in order to observe individual, subjective inputs of each proband. Using this scale, probands evaluated their feelings towards individual spasticity changes on a scale 1-10 (0 = no spasticity, 10 = unbearable spasticity sensations). This evaluation took place before and after each individual intervention. Results: Seven hypotheses were defined in...