Změny jednotlivých isoforem syntázy oxidu dusnatého u experimentální hypertenze a metabolického syndromu: genetické a molekulárně-biologické aspekty
Changes in individual isoforms of nitric oxide synthase in experimental hypertension and metabolic syndrome: genetic and molecular-biological aspects
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/11397Identifikátory
SIS: 139999
Katalog UK: 990020949130106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [1937]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Zicha, Josef
Oponent práce
Pelouch, Václav
Kittnar, Otomar
Cífková, Renata
Fakulta / součást
2. lékařská fakulta
Obor
FYZIOLOGIE A PATOFYZIOLOGIE CLOVEKA
Katedra / ústav / klinika
Mimofakultní pracoviště
Datum obhajoby
7. 6. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, 2. lékařská fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, metabolický syndrom, srdeční choroby, mozková mrtvice, životní styl, obezita, fyzická aktivita, dieta, Česká republikaKlíčová slova (anglicky)
cardiovascular diseases, hypertension, metabolic syndrome, heart disease, stroke, lifestyle, obesity, physical activity, diet, Czech RepublicKardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, hypertenze a další) patří mezi nejzávažnější problémy současného světového zdravotnictví. Jejich následky jsou zodpovědné téměř za polovinu všech úmrtí (Mackay a Mensah, WHO, 2005). Výjimkou není ani Česká republika, která je Světovou zdravotnickou organizací řazena mezi země s nejvyšší úmrtností na choroby srdce a cév (Guidelines Committee, 1999). Jak v průmyslově vyspělých zemích, tak i v rozvojových státech se arteriální hypertenze (HT), společně s některými metabolickými poruchami souhrnně označovanými jako metabolický syndrom, stává rozšířeným rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních chorob (Khor, 2001; Vorster, 2002). Významnou roli hraje prodlužující se délka života, během níž se negativně projevují další faktory, jako jsou obezita, fyzická neaktivita, nezdravá strava (Singh a kol., 2000; Yusuf a kol., 2001) a zhoršující se životní prostředí. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti je hypertenze definována jako opakované zjištění klidového krevního tlaku (TK) nad hodnoty 139/89 mmHg (De Backer a kol., 2003). Tato arbitrární hranice systolického a diastolického tlaku byla stanovena na základě zjištění, že od těchto hodnot prudce narůstá počet orgánových komplikací...
Cardiovascular diseases (myocardial infarction, ischemic heart disease, stroke, hypertension, and others) rank among the most serious problems of modern global healthcare. Their consequences are responsible for nearly half of all deaths (Mackay & Mensah, WHO, 2005). The Czech Republic is no exception, being ranked by the World Health Organization among the leading countries in mortality from heart and vascular diseases (Guidelines Committee, 1999). In both industrially developed and developing countries, arterial hypertension (HT), together with certain metabolic disorders collectively referred to as the metabolic syndrome, are becoming widespread risk factors for the development of cardiovascular diseases (Khor, 2001; Vorster, 2002). This is largely due to the significant increase in life expectancy, during which other negative factors such as obesity, physical inactivity, unhealthy diet (Singh et al., 2000; Yusuf et al., 2001), and a deteriorating environment may exert a stronger influence. According to the European Society of Hypertension and the European Society of Cardiology, hypertension is defined as the repeated measurement of resting blood pressure (BP) above 139/89 mmHg (De Backer et al., 2003). This arbitrary threshold for systolic and diastolic blood pressure was determined based on findings...
