Vzdělávání dospělých jako nástroj k potírání rasismu, xenofobie a netolerance v české společnosti

Abstract

Sociologické výzkumy veřejného mínění obyvatel české společnosti vykazují v porovnání s ostatními zeměmi vysoké negativní postoje vůči jiným národnostem či etnickým skupinám. Jedno vysvětlení je dáno faktem, že uzavřená česká společnost není ani výchovou, ani vzděláním připravena na přijímání jakékoliv odlišnosti od "české normy" jinak, než s obavami nebo zakořeněným strachem z neznámého. Tento strach pramení převážně z nedostatku objektivních informací a z generalizovaných negativních zpráv o všem, co není "naše" a co nás zdánlivě i skutečně ohrožuje. To je ve svém důsledku zdrojem stereotypů, rostoucí xenofobie a rasismu. Česká společnost se musí naučit větší toleranci, přijímat cizí prvky a žít s nimi ve vzájemném respektu a porozumění. Největší dluh spatřuji v působení zvláště na starší generace, které vlivem různých faktorů v naší novodobé historii neměly k multikulturní výchově přístup. Proto se domnívám, že je potřeba tento dluh splatit nejen s ohledem na vstup české republiky do vyspělých západoevropských struktur, ale také kvůli nám samotným a našim příštím generacím. To se může podařit především vysokou úrovní vzdělanosti a informovanosti, a z toho důvodu pokládám vzdělávání dospělých za velmi účinný nástroj v boji proti rasismu, xenofobii a netoleranci. Stěžejní myšlenka mé diplomové práce spočívá v nutnosti zařadit výchovu a vzdělávání dospělých k lidským právům do systému celoživotního učení, neboť praxe ukazuje, že v oblasti multikulturní výchovy selhávají bohužel i školní osnovy.