Léčení zlomenin diafýzy humeru metodou retrográdního elastického hřebování humeru podle Hackethala - klinické a experimentální ověření role této metody v současné traumatologii

Abstract

Hackethal's bundle nailing of diaphyseal humeral fractures was historically reliable and cheap method, used for stabilization of simple humeral shaft fractures. After arrival of solid nails, this technique was successively abandoned, initially in Germany, followed by countries of Central Europe. Several cliniques are at present still using this technique successfully. Goal of this work was to establish, whether the declared stability of this technique is comparable to those of more evolved methods, whether this technique does not cause higher amount of complications, and to describe how the stability of nails bundle depends on number and diameter of used implants. The cost efficiency of different modern osteosynthetic methods used for stabilization of humeral shaft fractures was also analyzed. For verification of determined hypotheses, two clinical and one experimental studies were developed. First clinical study was focused on success rate of osteosynthesis and it's complications. In studied population of 50 patients, 4 of them (8%) developed a non-union, which was in all cases caused by wrong indication or technical error during implantation. Superficial infection was observed once, no deep infection had developed. Nine patients (18%) have healed in rotational or axial malalingement that had no...

Souhrn Hackethalova osteosyntéza zlomenin diafýzy humeru svazkem elastických hřebů byla ve své době spolehlivou a ekonomicky nenáročnou metodou ke stabilizaci jednoduchých zlomenin diafýzy humeru. Od nástupu solidních hřebů byla pro svou údajnou nestabilitu opouštěna nejprve v Německu, postupně i v našich zemích. Na několika pracovištích se ale úspěšně používá dodnes. Cílem této práce bylo zjistit, jestli stabilita uvedené metody je srovnatelná se stabilitou modernějších metod, jestli její použití není doprovázeno větším množstvím komplikací a jak závisí stabilita montáže na počtu a tloušťce použitých implantátů. Současně byla porovnána ekonomická náročnost jednotlivých metod moderní osteosyntézy diafýzy humeru. K ověření stanovených hypotéz byly vypracovány dvě klinické a jedna experimentální studie. První klinická studie byla zaměřena na úspěšnost osteosyntézy a její komplikace. V souboru 50 pacientů vznikl při hojení u čtyř pacientů (8 %) pakloub, příčinou byla vždy nesprávná indikace nebo chyba v technickém provedení operace. Jednou byla zaznamenána povrchní infekce, hluboká u žádného pacienta. Devět pacientů (18 %) se zhojilo s angulační nebo rotační úchylkou, ty neovlivnily funkčnost končetiny. Trvalé omezení hybnosti lokte nebylo v souboru zaznamenáno, ramene u pěti pacientů (10 %) lehké bez omezení...