Střídání a mísení kódů v interview internetové televize DVTV

Abstract

The aim of this thesis is to find out to what extent DVTV Internet TV speakers adhere to Literary Czech in each interview they perform and under which circumstances they do not. We also wanted to contribute to the answers to the question, whether it is appropriate to think about the transition from the current concept of Literary Czech to Standard Czech. During the interview analysis, we monitored the rate of occurrence of the non-standard elements, the influence of the speaker's role in the interview, and selected sociolinguistic factors which have influence on the choice of language code. We compared the results with the research of other journalistic interviews and with the corpus data from the Common Czech. The examined material consisted of 30 interviews from January to February 2016. We found out that some of the interviewed people tended to use Literary Czech, some were speaking non-standard Czech and there were also people whose speech was in terms of the occurrence of Literary and non-standard elements rather mixed. Nevertheless, in general, the character of the texts was rather literary. Based on a comparison of the results with other research, we came to the conclusion that the transition from Literary Czech to Standard Czech would be premature, as the speakers are able to comply with...

Cílem této práce bylo zjistit, nakolik mluvčí v internetové televizi DVTV dodržují v jednotlivých interview spisovnou normu a za jakých okolností ji nedodržují. Chtěli jsme tak také přispět k odpovědím na otázku, zda je vhodné přemýšlet o přechodu od dosavadního pojetí spisovnosti ke standardní češtině. Během analýzy interview jsme sledovali míru výskytu nespisovných jevů, vliv role mluvčích v interview a vybraných sociolingvistických faktorů na volbu jazykového kódu. Výsledky jsme porovnávali s výzkumem jiných publicistických interview a s korpusovými daty vycházejícími z běžně mluvené češtiny. Zkoumaný materiál tvořilo 30 interview z období leden-únor 2016. Zjistili jsme, že mezi hosty se vyskytovali mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, kteří hovořili výrazně nespisovně, a poslední skupinou byli mluvčí, jejichž projev byl z hlediska výskytu spisovných a nespisovných jevů smíšený. Celkově byl však charakter textů spíše spisovný. Na základě porovnání výsledků s jinými výzkumy jsme došli k závěru, že přechod ke standardní češtině by byl předčasný, neboť mluvčí dokážou dodržet spisovnou normu a celkový charakter vybraných interview je spíše spisovný. KLÍČOVÁ SLOVA spisovnost, nespisovnost, mluvená čeština, obecná čeština, mísení kódů, mediální dialog