Sociální interakce ve věkově heterogenní skupině v MŠ a školní družině ZŠ

Abstract

Cílem mé práce je nahlédnout blíže, co přináší dětem vzájemné ovlivňování mladších a starších dětí při hře i při řízené činnosti, jaké vztahy se mezi těmito dětmi utvářejí, jaké postavení dítě ve skupině svým chováním a jednáním získává a také jak se umí k případným problémům samo postavit. Se sociální interakcí se člověk potýká celý život, protože bývá odmalička v kontaktu s lidmi, nejdříve jemu blízkými, poté s vrstevníky a učiteli, pak v partě mladých lidí a nakonec jako dospělý v běžném či pracovním životě. Uvědomuji si, jak je důležité pro úspěšný start dítěte do života obecně a do dětského kolektivu konkrétně jeho kladné přijetí rodinou a jakým příkladem jsou mu jeho rodiče. Po získání pocitu jistoty a bezpečí v rodině se dítě postupně osamostatňuje a je schopné navazovat kontakty s dalšími lidmi mimo rodinu, především s vrstevníky. Velmi tedy záleží na úrovni stability a osobní vyrovnanosti každého jedince. Po úvaze nad položenými otázkami jsem dospěla k názoru, že bych měla vychovávat především děti ohleduplné, citlivé, které budou schopny spolupracovat, budou se umět prosadit či přizpůsobit. Míra úspěšnosti dítěte se stává součástí osobní identity a ovlivňuje dětské prožívání i chování. Dnešní doba si žádá průbojné, flexibilní typy lidí, které umí rychle a správně jednat a umí se dobře vyrovnat se...

Cílem mé práce je nahlédnout blíže, co přináší dětem vzájemné ovlivňování mladších a starších dětí při hře i při řízené činnosti, jaké vztahy se mezi těmito dětmi utvářejí, jaké postavení dítě ve skupině svým chováním a jednáním získává a také jak se umí k případným problémům samo postavit. Se sociální interakcí se člověk potýká celý život, protože bývá odmalička v kontaktu s lidmi, nejdříve jemu blízkými, poté s vrstevníky a učiteli, pak v partě mladých lidí a nakonec jako dospělý v běžném či pracovním životě. Uvědomuji si, jak je důležité pro úspěšný start dítěte do života obecně a do dětského kolektivu konkrétně jeho kladné přijetí rodinou a jakým příkladem jsou mu jeho rodiče. Po získání pocitu jistoty a bezpečí v rodině se dítě postupně osamostatňuje a je schopné navazovat kontakty s dalšími lidmi mimo rodinu, především s vrstevníky. Velmi tedy záleží na úrovni stability a osobní vyrovnanosti každého jedince. Po úvaze nad položenými otázkami jsem dospěla k názoru, že bych měla vychovávat především děti ohleduplné, citlivé, které budou schopny spolupracovat, budou se umět prosadit či přizpůsobit. Míra úspěšnosti dítěte se stává součástí osobní identity a ovlivňuje dětské prožívání i chování. Dnešní doba si žádá průbojné, flexibilní typy lidí, které umí rychle a správně jednat a umí se dobře vyrovnat se...