Představy o profesní budoucnosti - případ jednoho ročníku soukromého gymnázia

Abstract

The study is based on the assumption that J. L. Holland's typology of personalities and work environment can be taken for the mainstream theory regarding the issue of career planning. The essential question of this research is whether and to what extent Holland's theory and the concepts implemented in its consulting practice are already premeditated in the minds of contemporary adolescents, namely of thirty-two junior year students attending a private secondary school in Prague. The main source of empirical data comes from semi-structured interviews conducted by the author from the perspective of a school psychologist. The application of qualitative analysis led to the determination of three fundamental concepts of professional future. The trio provides a guide for interpreting both the ways in which respondents further evolve the self-aware part of their mindsets they have decided to professionalize and the complications that may accompany such process. During the analysis it was revealed that besides the pursuit of information in an attempt to determine one's individual place in the world the process of career decision-making contains a strong emotional dimension accompanying such pursuit.

Příspěvek vychází ze skutečnosti, že za nejrozšířenější teorii v oblasti profesního plánování lze považovat Hollandovu typologii osobnosti a pracovního prostředí. Pro předkládaný výzkum byla podstatná otázka, zda a nakolik tato teorie a v jejích pojmech prováděná poradenská praxe přešly do povědomí současných adolescentů, konkrétně dvaatřiceti třeťáků na soukromém gymnáziu v centru hlavního města. Hlavním zdrojem empirických dat byly polostrukturované rozhovory připravené na základě mé vlastní praxe na pozici školního psychologa. Kvalitativní analýza umožnila pojmenovat tři základní typy představ o profesní budoucnosti. Ty vypovídají o způsobech, kterými respondenti navazují na tu pojmenovanou část sebe sama, kterou se rozhodli profesionalizovat, a o komplikacích, které při tom mohou nastat. Na základě této analýzy se také ukázalo, že problematičnost profesního rozhodování vybrané skupiny gymnazistů vedle prostého hledání informací o vlastním místě ve světě práce spočívala v citové dimenzi, která toto hledání doprovází.