Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR

Abstract

Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání

The Diploma thesis deals with the current status of French as a language of diplomacy and with the role and the position of French in the Czech Republic. The goal of the theoretical part is to define the term diplomacy, to summarize significant periods of French language in the history of diplomacy, to deal with the factors which influence language status and to observe competitors of French. It focuses on six selected languages: English, Spanish, Russian, German, Arabic and Chinese. It is trying to show the particularities of French as a diplomatic language. In the practical part, its goal is firstly to outline diplomatic organizations in our country and to describe their function. On the basis of the latest statistics and other collected data by means of interviews, the thesis illustrates the changes which can be traced in the language recently. Concerning the Czech Republic, it shows the changes caused by the accession to the EU and by the introduction of the CEFRL. In the end, it suggests three possible hypotheses of subsequent development of the French language in the world. KEYWORDS French language, status, diplomacy, global language, evolution, competitors, diplomatic organizations, language education