Za studiemi do Německa

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na vysokoškolské studium v Německu v letech 1918-1933, a sice z pohledu československého studentstva. Je založena především na studiu archiválií z Archivu Univerzity Karlovy a dobové literatury. Pro zasazení do dějinného kontextu jsou využity v prvé řadě dvě obsáhlé monografie, konkrétně Germania docet od Daniely Siebe a Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 od Holgera Impekovena. Cílem této práce je statisticky vyjádřit, jak velký počet československých studentů do Německa za studiemi v daném období směřoval. Dále se zaměřuje na politické, finanční a studijní aspekty studia ve výmarské republice i na problémy s integrací československých studentů v německém prostředí. Jak ukázalo studium pramenů, je mezi Čechoslováky nutné důsledně odlišovat Čechy a Slováky na straně jedné od Němců na straně druhé. Mezi těmito národnostními skupinami totiž panovaly zásadní rozdíly, a to nejen v počtech, ve kterých do Německa směřovaly, ale i ve způsobu, jakým byly přijímány tamním obyvatelstvem. Českoslovenští Němci, tzv. Auslandsdeutsche, totiž neváhali ve výmarské republice opakovaně vyvolávat protičeskoslovenské nálady, které měly na jejich slovanské kolegy negativní dopad v podstatě ve všech výše zmíněných aspektech.

This bachelor thesis focuses on higher education in Germany from the view of Czechoslovak students. Time scope of the thesis is limited by years 1918 and 1933. It is based on archive files of Archiv Univerzity Karlovy and contemporary literature. The historical context is taken especially from two extensive monographs, namely Germania docet from Daniela Siebe and Die Alexander von Humboldt-Stiftung und das Ausländerstudium in Deutschland 1925-1945 from Holger Impekoven. The aim of this thesis is a statistical conclusion of the number of Czechoslovak students who went to study in Germany in the given period of time. It also captures political, economical and study aspects of the studies in the Weimar Republic as well as the problems of the integration of Czechoslovak students in german surroundings. According to the studied sources it is necessary to consistently distinguish Czech and Slovak people on one side and German people at the other side. There were fundamental differences between these nationalities not only in the number of Czech and Slovak people traveling to Germany, but also in the way of intake by the local inhabitans. Czechoslovak German people, called Auslandsdeutsche, didn't hesitate to repeatedly elicit unrests against the Czechoslovak people in the Weimar Republic. These unrests...