Výtvarná výchova v Japonsku Školně-etnografická studie
Art Education in Japan/School - ethnographic study
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/7804Identifikátory
SIS: 137104
Katalog UK: 990005876090106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [20518]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Horáček, Radek
Babyrádová, Hana
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Výtvarná výchova
Katedra / ústav / klinika
Oddělení pro vědeckou činnost
Datum obhajoby
26. 9. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
multikulturní pedagogikaTato práce zkoumá japonskou výtvarnou výchovu jako vyučovací předmět. Reflektuje jak po stránce formální, tak obsahové japonský vzdělávací systém a rovněž umožňuje vhled do různých vrstev japonské kultury. Výzkum byl veden kombinací metod pedagogicko-etnografických a kulturně- antropologických. Informace čerpal především z terénního výzkumu prováděného v Japonské škole v Praze a v některých školách v Japonsku v Ósace v letech 1986-2006. Kromě podrobné analýzy osnov, učebnic, náplně práce učitele a historie vývoje výtvarné výchovy se tato práce věnuje odlišnému chápání tvořivosti, která je v Japonsku vnímána především jako kolektivní kontinuální proces, jemuž mohou být nápomocni všichni členové společnosti. Iniciaci tvořivých "mechanismů" napomáhají mimo jiné i metody výuky, které se nezasvěcenému pozorovateli jeví jako netvořivé kopírování. Právě v tomto bodě dochází nejčastěji k nedorozumění a konfrontaci se západním pojetím. Jedním z cílů t é to práce je tento problém osvětlit, a obohatit tak naše znalosti geneze tvořivých procesů. S postupující globalizací a asimilací kultur vyvstává potřeba "mezinárodní výchovy". Nutnost hledání základních postupů vedoucích k poznání a pochopení jiných kultur. Výchova k empatii vůči příslušníkům jiných národů a jejich specifickým projevům. I v tomto směru tato práce...
Tato práce zkoumá japonskou výtvarnou výchovu jako vyučovací předmět. Reflektuje jak po stránce formální, tak obsahové japonský vzdělávací systém a rovněž umožňuje vhled do různých vrstev japonské kultury. Výzkum byl veden kombinací metod pedagogicko-etnografických a kulturně- antropologických. Informace čerpal především z terénního výzkumu prováděného v Japonské škole v Praze a v některých školách v Japonsku v Ósace v letech 1986-2006. Kromě podrobné analýzy osnov, učebnic, náplně práce učitele a historie vývoje výtvarné výchovy se tato práce věnuje odlišnému chápání tvořivosti, která je v Japonsku vnímána především jako kolektivní kontinuální proces, jemuž mohou být nápomocni všichni členové společnosti. Iniciaci tvořivých "mechanismů" napomáhají mimo jiné i metody výuky, které se nezasvěcenému pozorovateli jeví jako netvořivé kopírování. Právě v tomto bodě dochází nejčastěji k nedorozumění a konfrontaci se západním pojetím. Jedním z cílů t é to práce je tento problém osvětlit, a obohatit tak naše znalosti geneze tvořivých procesů. S postupující globalizací a asimilací kultur vyvstává potřeba "mezinárodní výchovy". Nutnost hledání základních postupů vedoucích k poznání a pochopení jiných kultur. Výchova k empatii vůči příslušníkům jiných národů a jejich specifickým projevům. I v tomto směru tato práce...
