Rozvoj možností výtvarné výchovy v integraci s cizím jazykem

Abstract

This thesis discuses the disposition of Visual Arts Education to be integrated with Second Language Acquisition on the first grade of elementary education. It focuses on the modernistic assumption that there is a special language which concerns the arts. The first part of this work is devoted to the roots of this proposition. First, we talk about the roots of artistic moderna and Visual Arts Education. It discusses both the reflected and non-reflected premises of the first school of design, Bauhaus. It presents the relatedness of the art created on Bauhaus and the theories developed in Vienna Circle, both historically and with respect to the content subject. It is clear, that in the twenties and thirties, the discussions about the nature of the language were crucial to the avant-garde thinking, in arts as well as in science. This chapter discuses the critical theory in respect to the language and it presents the role of this motive in contemporary theory, with focus on arts and education. The research part is focused on the ways in which the Visual Arts, conceived as a special kind of language, are integrated with the Second Language. It employs the Grounded Theory as a method, it describes, analyses and interprets the relationships of codes created on the bases of transcribed dialogues with...

Tato dizertační práce pojednává o dispozici výtvarné výchovy k integraci s cizím jazykem v prostředí prvního stupně ZŠ, a zkoumá ji s důrazem na modernistický předpoklad "výtvarného jazyka". Kořenům modernistického myšlení v umění a v teorii výtvarné výchovy je věnovaná první část práce. V umění je to první umělecko-průmyslová škola, Bauhaus, jehož reflektovaná i nereflektovaná východiska jsou zde vyložena. Dále text ukazuje, faktograficky i věcně, příbuznost mezi tvorbou v Bauhausu a teorií Vídeňského kroužku. Také tady je zřetelné, že diskuse o povaze jazyka byly zásadní pro avantgardní myšlení v umění a vědě ve dvacátých, a začátku třicátých let. Tato část končí výkladem kritické teorie jazyka, a ukazuje význam jazykového motivu v současné teorii, s důrazem na umění a vzdělávání. Výzkumná sonda promýšlí otázku výtvarné výchovy jako jazyka, který má být integrovaný s cizím jazykem. Používá při tom metodu Založené teorie, popisuje, analyzuje a interpretuje podoby a vztahy kódů vycházejících z terénu a z rozhovorů se studenty učitelství a učiteli na 1. stupni ZŠ. Poslední část předkládá případovou studii a nálezy vytvořené v mezinárodním projektu Creative Connections