Motivace oslovování dětí hypokoristiky

Abstract

This bachelor thesis deals with first names in general, a particular attention is, however, given to their usage in communication, to the familiar modifications of first names and to the motivation of addressing by hypocoristic forms as well as to the origin of nicknames. Within the first part, all the theoretical themes are summarised. The focus is primarily aimed towards the overall setting of the issue within the field of onomastics and the role of antroponyms within the linguistic system. The theoretical part further focuses on first names, motivation of their origin, function, transformation of the repertory of first names and their function within communication, language characteristics and naming motives. The issue of first names is enriched with an interpretation about the usage of antroponyms and their auto-nominalisation and along with a historic development of the shift from single-naming towards double-naming. The key part of the theoretical section concerns hypocoristics, the development of the hypocoristic forms of first names, their usage within communication as well as specific categories of hypocoristics and their language and word-forming characteristics. Interest was also put on nicknames and their general characterisation. A practical part of the thesis is based on a proper...

Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však jejich užitím v komunikaci, domácími obměnami rodných jmen a motivací oslovování hypokoristiky či motivací vzniku přezdívek. V první části jsou shrnuta veškerá teoretická východiska. Zájem je zprvu směřován k obecnému ukotvení problematiky v rámci onomastiky apostavení antroponym v systému lingvistiky. Teoretická část se dále zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, funkce, proměnu repertoáru rodných jmen, fungování rodných jmen v komunikaci, jazykovou charakteristiku a pojmenovací motivy. Problematika rodných jmen je obohacena výkladem o prožívání antroponym a jejich autonominalizaci, dále také o historický vývoj přechodu od jednojmennosti k dvoujmennosti. Stěžejní část teoretické práce je zaměřena na hypokoristika, vývoj hypokoristických podob rodných jmen, jejich užití v komunikaci, specifické kategorie hypokoristik a jejich jazykovou a slovotvornou charakteristiku. Zájem byl též směřován k přezdívkám a jejich obecné charakteristice. Praktická část bakalářské práce je založena na vlastním výzkumu. V rámci smíšeného výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož se na území Středočeského a Královéhradeckého kraje a na území Hlavního města Prahy v časovém rozmezí od března do května roku 2013 aktivně účastnilo 45 rodin s...