Role pisatele ve vybraných autotematických románech

Abstract

The role of a writer in selected metafictional novels Bc. Eva Šulcová Abstract This diploma thesis deals with the genre of metafictional novel. The aim of the diploma thesis is to identify various internal motivations for the usage of metafiction technique in literature and to describe the role of a writer. The first part summarizes the theoretical background of the genre and formulates some characteristic features of metafictional novel (emphasized vicariousness of the narrative, reflection of the creative act, personality of the writer, or the problematized relationship between reality and fiction), which were all illustrated by the analysis of André Gide's novel The Counterfeiters. The second part consists of interpretations of three metafictional novels. The interpretations aim at a complex analysis of the author and at a description of various functions of the metafiction technique as a constituent of the work's meaning. Gide uses metafiction to display the discrepancy between reality and illusion, thus uncovering hypocrisies of society and passing judgement on it. To Čapek, metafiction is a tool for applying multiperspectivity to his storyline, thus creating a metaphor of varying epistemic principles. Metafictional genre was further utilized by Řezáč in his novel Rozhraní to illustrate the polarity...

Role pisatele ve vybraných autotematických románech Bc. Eva Šulcová Abstrakt Diplomová práce se zabývá žánrem autotematického románu. Jejím cílem je poznat různé vnitřní motivace užití autotematické techniky a popsat roli pisatele. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o tomto žánru a formulovány charakteristické znaky autotematického románu (zdůrazněná zprostředkovanost vyprávění, reflexe kreativního aktu, osobnost pisatele, problematizovaný vztah reality a fikce), které byly dokázány na příkladu románu Penězokazi Andrého Gida. Druhou částí je interpretace tří autotematických románů směřující k analýze subjektu pisatele a popisu funkce autotematičnosti vzhledem k smyslu díla. Pro Gida je autotematičnost prostředkem k zobrazení rozporu skutečnosti a klamu, čímž odhaluje a odsuzuje společenskou přetvářku. Ke znázornění polarity i prolínání fikce a skutečnosti užil autotematického žánru také Řezáč ve svém Rozhraní, aby se na tomto pozadí mohl odehrát příběh o hledání vlastní identity a pravdy prostřednictvím umění. Čapkovi dovoluje autotematičnost víceperspektivní zpracování syžetu, které má být metaforou rozdílných noetických principů. A pro Kantůrkovou je autotematický román žánrem poskytujícím tvůrčí svobodu a možnost tematizovat tvorbu, která je pro ni aktem záchrany. Pisatel, který zpravidla...