Rodičovská zkušenost s dětmi s narušeným vývojem řeči

Abstract

Předložená bakalářská práce zpracovává data, která byla sesbírána pomocí dotazníku Children's Communication Checklist - 2 (CCC-2), jehož autorkou je D.V.M. Bishopová (2003) a jehož adaptovaná verze byla administrovaná rodiči dětí se specificky narušeným vývojem řeči (SLI) a dětí intaktních (I) v rámci projektu ELDEL, který se na evropské úrovni zabýval vývojem jazykových a gramotnostních dovedností. Cílem této výzkumné studie bylo zhodnotit schopnost tohoto dotazníku odlišit od sebe děti se specificky narušeným vývojem řeči a děti intaktní. Hlavním úkolem bylo porovnat tyto dvě skupiny a zjistit, zda v jednotlivých subtestech dotazníku a v celkových skórech mezi nimi existuje statisticky významný rozdíl. Vzorek dvou skupin, který byl sledován, se skládal ze 77 dětí v předškolním věku (5-6 let). Byla provedena kvantitativní analýza získaných dat, na jejímž základě bylo zjištěno, že mezi sledovanými skupinami existují statisticky významné rozdíly. Pro podrobnější rozbor jednotlivých subtestů v dotazníku a zmapování rozdílů mezi nimi byla použita položková analýza. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými poznatky, možnými limity a případnými možnostmi pro další bádání. Klíčová slova: specificky narušený vývoj řeči, řeč, jazyk, pragmatika, Dotazník...

This bachelor thesis processes the data that was collected using a questionnaire Children's Communication Checklist - 2 (CCC-2), which was developed by D. V. M. Bishop (2003) and adapted version was administered by parents of children with specific language impairment (SLI) and children of intact (I) within the project ELDEL that at European level engaged in the development of language and literacy skills. The aim of this study was to evaluate the ability of the questionnaire to distinguish between children with specific language impairment and typically developing peers. The main task was to compare two groups and to determine whether in single subscale of questionnaire, in total composites scores and between them there is a statistically significant difference. The sample consisted of two groups of 77 children of preschool age (5-6 years). She performed a quantitative analysis of the data, based on which it was found that among the groups there are statistically significant differences. For a more detailed analysis of the particular subscale in the checklist and mapping of the differences between them were used item analysis. The conclusions of the analysis are discussed in the context of the theoretical base, of current scientific findings, the possible limits and any possibilities for further...