Šumava-příroda a lidé-očima Karla Klostermanna

Abstract

ŠUMAVA - PŘÍRODA A LIDÉ - OČIMA KARLA KLOSTERMANNA (Se zaměřením na frekvenci jednotlivých barev, způsoby a možnosti jejich využití) Tato práce si klade za cíl pojmenovat a popsat charakteristické rysy lidí obývajících centrální část Šumavy a atributy tamější přírody tak, jak je ve svých románech a povídkách zobrazil spisovatel Karel Klostermann (1848-1923). Výsledky dílčích analýz provedených v této práci představují šumavský lid jako společnost konzervativní, nábožensky založenou, až pověrčivou, s částečnou nedůvěrou vůči okolnímu světu. Šumavská krajina klade na své obyvatele velké nároky, které se přetavují v lidské rysy, jako je přímočarost a v některých ohledech určitá hrubost chování. Přírodní scenérie je často pojata jako literární obraz, jenž je zpracován v duchu impresionismu. Usuzujeme tak mimo jiné ze specifického užití barev, které jsme blíže analyzovali. Důraz na smyslové vnímání prostupuje téměř všechny popisné pasáže.

ŠUMAVA - NATURE AND PEOPLE - THROUGH THE EYES OF KAREL KLOSTERMANN (with special attention to the frequency,ways and possibilities of individual colours' usage) The aim of this thesis is to designate and describe qualities of the residents of the central Bohemian Forest and the attributes of local nature in the way they were depicted by the writer Karel Klostermann (1848-1923). The results of individual analyses performed in this thesis present the inhabitants of the Bohemian Forest as a society that is conservative, religion-based, maybe even superstitious and bearing a certain distrust to the surrounding world. The Bohemian Forest's landscape is very demanding, the impact of which is visible in the inhabitants' character traits - the increased directness and, in certain aspects, vulgarity of people living under these conditions. Nature is often approached as a literary image that is further developed in accordance with the spirit of impressionism. This is concluded, among other sources, from the specific use of colours that is further analyzed. The emphasis of sense perception pervades almost every descriptive passage.