Antropologická reflexe ženy v druhé polovině 19. století. Dimenze intimně osobnostního prožívání jako předpoklad vnitřní ženské emancipace

Abstract

The diploma thesis deals with the transformation of self-intimate feminity in the second half of the 19th century. The primary subject matter of the thesis focuses on the transformation of the female subjectivity in the contrast with the prejudiced and culturally influenced role of a female. The thesis focuses on the biological determination of a female from the masculine perspective in the discourse of the 19th century and on the influence of socializing factors on the change of understanding of the female subjectivity. The primary subject is the role of a mother as a non concept-provider of specific information about the matrimonial cohabitation. The methodology of the thesis concerns historical, culturally - anthropological, sociological survey and the gender and a culturally and socially created construct. The framework is: the biological determination of feminity, female psyche, juvenescence, and enlightenment of church, female readiness for matrimony, bachelor mother. In emphasizes the anomalous demands of female and feminity. A female had been traditionally brought up to the housekeeping, to the role of a mother without being provided with the information about conception and other aspects of intimate cohabitation of spouse. The nuance in the transformation of the feminity during the 19th century is...

Práce se zabývá osobnostně-intimním rozměrem proměny ženství v průběhu druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu ženské subjektivity v kontrastu se zažitou a kulturně podmíněnou ženskou rolí. Zaměření práce: biologická determinaci ženy z pohledu (maskulinního) diskursu devatenáctého století a vliv socializačních faktorů na proměnu uchopování ženské subjektivity. Hlavní důraz je v práci kladen na roli matky jako (ne)zprostředkovatelky specifických druhu informací o manželském soužití. Metodicky se práce opírá o historické, kulturně-antropologické, sociologické výzkumy a rozměr genderu jako kulturně a sociálně vytvořeného konstruktu. Hlavní kostrou je biologická determinace ženství, ženská psychika, dospívání, osvětový vliv církve, ženská připravenost pro manželství, postavení svobodné matky. V daném kontextu jde o zdůraznění paradoxu požadavku na ženu a ženství. Žena byla tradicí vychovávaná k vedení domácnosti a k roli manželky a matky bez toho, aby jí byly poskytnuty informace o početí a jiných otázkách intimního soužití manželů. Nuance v proměně ženství v průběhu druhé poloviny devatenáctého století jsou zdůrazněny na životních reflexích dvou žen: Honoráty Zapové a Marie Fingerhutové- Storchové. Práce postihuje novou generaci žen, která se objevuje v průběhu druhé poloviny...