Možnosti speciálně pedagogické podpory čichového vnímání osob se zrakovým postižením na základě vyšetření čichu

Abstract

Olfactory sense is considered as one of the compensatory senses in the speciál educational practice. The advanced thesis is focused on examination of olfactory sense in people with visual impairment. In order to fulfil the aim of the thesis, the standardized tests of olfactory perception UPS1T and STT were utilized. Furthermore the tested people were asked their subjective perception in using the olfactory sense in everyday life. 154 probands, 77 individuals with visual impairment (45 men and 32 women) and 77 individuals from a control group participated in the research. The condition for people with visual impairment to join the research was determined if the incidence of visual impairment was for longer than five years and the level of visual impairment (according to WHO, 1992) within the category of low vision, blindness and unqualified visual loss. People from the control group were chosen to match the participants with visual impairment in age and sex. One of the applied methods was the critical analyses of professional literature in order to understand the structure of olfactory analysers, the process of transformation in olfactory information, the level of olfactory perception during the development and maturation of individual, and the function of olfactory sense in people with visual impairment...

Čich je ve speciálně pedagogické praxi považován zajeden z kompenzačních smyslů. Předkládaná práce je zaměřena na vyšetření čichového vnímání u osob se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle práce byly využity standardizované testy čichového vnímání UPSIT a STT, dále byly testované osoby dotazovány na subjektivní vnímání využití čichu v běžném životě. Výzkumu se zúčastnilo 154 probandů, 77 osob se zrakovým postižením (45 mužů a 32 žen) a 77 osob vidících jako kontrolní skupiny. Podmínkou k účasti osob se zrakovým postižením byl výskyt zrakové vady déle než pět let a stupeň zrakové vady (podle WHO, 1992) v kategorii těžké slabozrakosti, praktické a úplné nevidomosti. Osoby kontrolní skupiny byly vybírány následně tak, aby se shodovaly s osobami se zrakovým postižením věkem a pohlavím. Součástí použitých metod byla kritická analýza odborné literatury pro pochopení struktury čichového analyzátoru, procesu přenosu čichové informace, úrovně čichového vnímání během vývoje a zrání člověka a funkce čichu u osob se zrakovým postižením v kontextu dosud známých výzkumů čichového vnímání těchto jedinců. Vlastní výzkum byl vyhodnocen na základě standardních matematických a statistických metod. Pro hodnocení jednotlivých testů byly použity standardizované manuály, jež byly součástí testovaných setů. Získané výsledky...