Mezi cíli a smyslem kurzu: analýza pojetí úvodních laboratorních kurzů v přípravě budoucích učitelů chemie

Abstract

This thesis analyses the design of introductory laboratory courses in the undergraduate training of future chemistry teachers in the Czech Republic from the perspective of the theory of constructive alignment. The theoretical section synthesizes findings on the cognitive, psychomotor, and affective dimensions of laboratory learning and defines the didactic specifics of students' transition to the university environment. The aim of the research is to compare the intended curriculum, as stated in formal syllabi, with the curriculum as interpreted by instructors, implemented in the form of laboratory assignments, and ultimately assessed. The research employs a qualitative multiple-case study design across ten courses, utilizing methodological triangulation of data from official syllabi, representative laboratory manuals, questionnaires, and semi-structured interviews with instructors. For an in-depth analysis of the implemented curriculum, a custom analytical framework was developed to assess students' cognitive, psychomotor, and affective workload. Its application to a detailed analysis of laboratory manuals revealed that, in most courses, the workload placed on students lacks a clearly defined didactic progression. These findings thus empirically demonstrate that assessing the difficulty of...

Tato diplomová práce analyzuje koncepci úvodních laboratorních kurzů v pregraduální přípravě budoucích učitelů chemie v České republice optikou teorie konstruktivního souladu. Teoretická část syntetizuje poznatky o kognitivní, psychomotorické a afektivní dimenzi laboratorního učení a vymezuje didaktická specifika přechodu studentů do vysokoškolského prostředí. Cílem výzkumu je konfrontovat zamýšlené kurikulum, deklarované ve formálních sylabech, s kurikulem interpretovaným vyučujícími, realizovaným v podobě laboratorních úloh, a nakonec i hodnoceným. Výzkum využívá kvalitativní design vícepřípadové studie deseti kurzů, přičemž uplatňuje metodologickou triangulaci dat z oficiálních sylabů, reprezentativních laboratorních manuálů, dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů s vyučujícími. Pro hloubkovou analýzu realizovaného kurikula byla vytvořena vlastní analytická rubrika hodnotící kognitivní, psychomotorickou a afektivní zátěž studentů. Její aplikace na detailní analýzu laboratorních manuálů odhalila, že zátěž kladená na studenty postrádá ve většině kurzů jasně definovanou didaktickou gradaci. Zjištění tak empiricky prokazují, že posuzovat náročnost praktik výhradně optikou kognitivní složitosti je neadekvátní. Výsledky dále odhalují didaktickou diskrepanci: ačkoliv kurzy formálně deklarují rozvoj...