Srovnání vlivu metod na rozvoj čtení s porozuměním v 1. ročníku ZŠ

Abstract

This thesis compares the impact of the analytic-synthetic and the genetic method on the development of reading comprehension in the first grade of primary school. In this thesis, the genetic method is understood as an approach that proceeds from sounds to whole words, while the analytic-synthetic method uses syllables as a key step between sounds and words. The theoretical part defines early reading literacy, the factors influencing its development and the specific features of both examined methods. Attention is also paid to reading strategies and the diagnosis of reading comprehension in primary education. The aim of this thesis is to analyse differences in the level of comprehension depending on the method and to identify strategies teachers use to support the development of reading comprehension. The research was realized by using mix methods design. Quantitative data were collected through diagnostic tests filled by 251 respondents from 11 classrooms in Prague and the South Bohemian Region. The qualitative part consisted of semi-structured interviews with teachers and direct classroom observation. The results show that both methods are comparatively effective in the processes of literal comprehension, locating explicit information in the text and making inferences from the text. A statistically...

Diplomová práce se zabývá komparací vlivu analyticko-syntetické a genetické metody na rozvoj čtení s porozuměním u žáků 1. ročníku základní školy. Teoretická část vymezuje počáteční čtenářskou gramotnost, faktory ovlivňující její rozvoj a specifika obou sledovaných metod. Pozornost je věnována také čtenářským strategiím a diagnostice porozumění čtenému textu v základním vzdělávání. Cílem práce je analyzovat rozdíly v úrovni porozumění v závislosti na zvolené metodě a identifikovat strategie, které učitelé využívají k podpoře čtení s porozuměním. Výzkumné šetření bylo realizováno formou smíšeného výzkumu. Kvantitativní data byla získána prostřednictvím diagnostických testů u 251 respondentů z 11 tříd v Praze a Jihočeském kraji. Kvalitativní část tvořily polostrukturované rozhovory s učiteli a přímé pozorování výuky. Výsledky výzkumu ukazují, že v procesech vyhledávání explicitních informací a vyvozování závěrů z textu jsou obě metody srovnatelně efektivní. Statisticky významný rozdíl se projevil v úlohách vyžadujících interpretaci a integraci myšlenek, ve kterých dosáhli vyšší úspěšnosti žáci vyučovaní genetickou metodou. Kvalitativní analýza naznačuje, že učitelé vyučující genetickou metodou častěji pracovali se čtenářskými strategiemi a s hlubšími procesy porozumění, zatímco u...