Prožívání změn v životním prostoru jedinců s poruchou hromadění

Abstract

The thesis is focused on how people with hoarding disorder experience changes in their living space. The goal of this qualitative research was to understand the phenomenon of hoarding from the perspective of the individuals themselves. The research was conducted through semi-structured interviews and participant observation before, during, and after a voluntary decluttering intervention with five female respondents with hoarding disorder. The study focuses on the circumstances surrounding the onset and development of hoarding, the motivational factors leading to change, expectations before the intervention, the ideal form of effective support, and the intervention's impact on subjective well-being and quality of life. Thematic analysis was used to analyze the data. The results showed that hoarding serves as a coping mechanism for long-term psychological stress, losses, and challenging life situations. For the participants, the hoarded items provided a sense of safety and security and were part of their identity; therefore, changing their living space represented a profound psychological process. A successful intervention was associated with the respondents' sufficient motivation, their active involvement in the cleanup, and the development of a respectful relationship based on trust and maintaining...

Diplomová práce se zaměřuje na prožívání změn v životním prostoru osob s poruchou hromadění. Cílem kvalitativního výzkumu bylo porozumět problematice hromadění z perspektivy samotných osob s touto zkušeností. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování před, během a po dobrovolné úklidové intervenci u pěti respondentek s poruchou hromadění. Práce se zaměřuje na okolnosti vzniku a vývoje hromadění, motivační faktory vedoucí ke změně, očekávání před intervencí, ideální formu účinné pomoci a dopady intervence na subjektivní pohodu a kvalitu života. K analýze dat byla využita tematická analýza. Výsledky ukázaly, že hromadění představuje způsob zvládání dlouhodobé psychické zátěže, ztrát a náročných životních situací. Hromaděné předměty plnily pro respondentky funkci bezpečí, jistoty a byly součástí jejich identity, proto změna životního prostoru představovala hluboký psychologický proces. Úspěšná intervence byla spojena s dostatečnou motivací respondentek, jejich aktivním zapojením do úklidu a vytvořením respektujícího vztahu založeného na důvěře a zachování kontroly nad vlastním prostorem. Přestože intervence vedla k výraznému zlepšení kvality života v několika oblastech, výsledky zároveň poukazují na význam návazné psychologické, sociální a zdravotní...