Vliv výživových mýtú a dezinformací na vnímání tělesné kompozice a zdraví

Abstract

This bachelor's thesis examines the impact of nutritional myths and disinformation on the perception of body composition and human health. The main objective is to debunk the most common nutritional myths using physiological facts and subsequently analyze the extent of their prevalence and acceptance in society. The theoretical part synthesizes key knowledge about dynamic energy balance, macronutrient metabolism, and the physiological limits of the organism, thereby refuting the simplified view of mere calorie counting. The practical part is conducted through a quantitative survey on a research sample of 160 adult respondents. The research results demonstrated an uneven level of nutritional literacy. On one hand, respondents correctly rejected extremes such as starvation (81.3% disagreement) or the necessity of a massive caloric surplus for muscle mass growth (76.9% disagreement). On the other hand, the first research hypothesis was confirmed, as nearly half of the respondents (49.4%) mistakenly accepted the myth of a genetically accelerated basal metabolic rate, thereby overlooking the real impact of Non-Exercise Activity Thermogenesis (NEAT). Furthermore, a persistent misunderstanding of rules regarding the frequency and timing of food intake was demonstrated. Hypothesis testing also showed no...

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem výživových mýtů a dezinformací na vnímání tělesné kompozice a lidského zdraví. Hlavním cílem práce je prostřednictvím fyziologických faktů dekonstruovat nejčastější nutriční mýty a následně analyzovat míru jejich rozšíření a akceptace ve společnosti. Teoretická část syntetizuje klíčové poznatky o dynamické energetické bilanci, metabolismu makroživin a fyziologických limitech organismu, čímž vyvrací zjednodušený pohled na prosté počítání kalorií. Praktická část je realizována formou kvantitativního anketního šetření na výzkumném vzorku 160 dospělých respondentů. Výsledky výzkumu prokázaly nevyrovnanou úroveň nutriční gramotnosti. Respondenti na jedné straně správně odmítali extrémy, jakými jsou hladovění (81,3 % nesouhlas) nebo nutnost masivního kalorického nadbytku pro růst svalové hmoty (76,9 % nesouhlas). Na druhé straně se však potvrdila první výzkumná hypotéza, neboť téměř polovina respondentů (49,4 %) mylně akceptovala mýtus o geneticky zrychleném bazálním metabolismu a přehlížela tak reálný dopad spontánní fyzické aktivity (NEAT). Taktéž se prokázalo přetrvávající nepochopení pravidel o frekvenci a načasování stravy. Testování hypotéz zároveň neprokázalo statisticky významný vliv pohlaví na náchylnost k dezinformacím o sacharidech a inzulinu. Závěr práce...