Spisovatel a sociologie: prozaické dílo Eduarda Louise z hlediska sociologie Pierra Bourdieua

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá tím, jak se v prozaickém díle Édouarda Louise projevují vybraná témata sociologie Pierra Bourdieu. Cílem práce je ukázat, jak jsou bourdieuovské koncepty - zejména habitus, kapitály, distinkce, sociální reprodukce a symbolické násilí - přítomné v Louisových textech a jakým způsobem se proměňují v motivy. Metodologicky práce využívá kvalitativní interpretativní textovou analýzu vybraných pasáží, které jsou čteny prostřednictvím pojmů Bourdieuovy sociologie. Práce nejprve představuje Bourdieua jako sociálního vědce a vykládá vybrané pojmy jeho sociologie, které tvoří rámec analýzy. Následuje kapitola věnovaná Louisovi. Analytická část se soustředí na detailní interpretaci románu Jak se stát jiným a dále na vybrané pasáže z knih Skoncovat s Eddym B., Kdo zabil mého otce, Dějiny násilí, Proměny a boje jedné ženy a Monique na útěku. Výsledky práce ukazují, že Louisova próza tematizuje třídní zkušenost jako střet legitimní kultury s domácím světem, jako práci na sobě a sebeprezentaci i jako institucionální a symbolické mechanismy, které nerovnost legitimizují a často převádějí do morálních soudů.

This master's thesis examines how selected themes from Pierre Bourdieu's sociology are manifested in the prose of Édouard Louise. The aim of the thesis is to demonstrate how Bourdieu's concepts - especially habitus, forms of capital, distinction, social reproduction and symbolic violence - are present in Louis's texts and how they are transformed into recurring literary motifs. Methodologically, the thesis employs qualitative interpretative textual analysis of selected passages, which are read through the conceptual framework of Bourdieu's sociology. The thesis first introduces Bourdieu as a social theorist and explains key concepts of his sociology that form the analytical framework. This is followed by a chapter devoted to Édouard Louis. The analytical part focuses on a detailed interpretation of the novel Jak se stát jiným. And then on selected passages from Skoncovat s Eddym B., Kdo zabil mého otce, Dějiny násilí, Proměny a boje jedné ženy a Monique na útěku. The findings show that Louis's prose thematizes class experience as a confrontation between legitimate culture and the domestic world, as work on the self and self-presentation, and as institutional and symbolic mechanism that legitimize inequality and often translate it into moral judgements.