Sekundární analýza výsledků didaktických testů z českého jazyka u maturitní zkoušky (CERMAT)

Abstract

This diploma thesis presents a secondary analysis of the results of Czech Language and Literature achievement tests administered as part of the common section of the Maturita examination between 2018 and 2025. The primary objective is to examine the relationship between the structure of test items and students' success rates across different types of secondary schools. The analysis focuses on three key dimensions: the cognitive demand of items according to the revised Bloom's taxonomy, the content domains based on the CERMAT classification, and the type of secondary school. Empirical findings confirm that student performance is influenced by all examined factors, with the student's educational track remaining the dominant predictor of overall performance, explaining approximately 25% of the variance in results. With regard to the internal structure of the test, the content domain of the items emerged as the most substantial factor, while the effect of cognitive level is statistically significant but substantively weak. Spelling has consistently been identified as a critical barrier, particularly for students in vocational education, where the average success rate falls to 42%. The thesis also identifies a trend towards test modernisation through an increased proportion of analytical tasks in recent...

Předložená diplomová práce se zabývá sekundární analýzou výsledků didaktických testů z českého jazyka a literatury v rámci společné části maturitní zkoušky v období let 2018-2025. Hlavním cílem práce je prozkoumat vztah mezi strukturou testových úloh a úspěšností jejich řešení u žáků různých typů středních škol. Analýza sleduje tři základní dimenze: kognitivní náročnost úloh podle revidované Bloomovy taxonomie, obsahové zaměření úloh dle klasifikace CERMAT a typ střední školy. Empirická zjištění potvrzují, že úspěšnost žáků je ovlivněna všemi sledovanými faktory, přičemž dominantním prediktorem celkového výkonu zůstává vzdělávací dráha žáka, která vysvětluje přibližně 25 % variability výsledků. V rovině vnitřní struktury testu se jako věcně nejvýznamnější faktor ukázalo obsahové zaměření úloh, zatímco vliv kognitivní úrovně je statisticky významný, ale věcně slabý. Jako kritická bariéra se dlouhodobě ukazuje oblast pravopisu, zejména u žáků středních odborných učilišť, kde průměrná úspěšnost klesá na 42 %. Práce rovněž identifikuje trend modernizace testu skrze posilování analytických úloh v posledních letech, který nevedl k poklesu úspěšnosti žáků. Závěry práce poukazují na formativní potenciál sumativních dat v duchu konceptu Assessment for Learning a na přetrvávající strukturální nerovnosti v...